Obzory - Globální dějiny vědy

Recenze čtenářů

Kniha „Horizons“ od Jamese Posketta přináší poutavé a poučné zkoumání dějin vědy z globální perspektivy a zpochybňuje eurocentrické vyprávění. Vyzdvihuje přínos různých kultur a kritizuje, jak historie často přehlíží nezápadní vlivy. Ačkoli je kniha chválena za důkladný výzkum a poutavý styl vyprávění, někteří čtenáři ji kritizují za zaujatost, přílišné zjednodušení a nedostatek rozmanitých vyprávění z regionů, jako je Jižní Amerika a Afrika.

⬤ Informativní a dobře prozkoumaný, poskytující nový pohled na dějiny vědy.
⬤ Poutavý styl vyprávění, který kombinuje vědecké poznatky s konverzačním tónem.
⬤ Vyzdvihuje přínos různých kultur k vědeckému pokroku, čímž čelí eurocentrickému zkreslení.
⬤ Podněcuje čtenáře k přehodnocení tradičních vyprávění a k zamyšlení nad propojeností vědy v celosvětovém měřítku.

⬤ Někteří čtenáři kritizují knihu za zaujatost a naznačují, že nahrazuje jednu formu západní zaujatosti jinou.
⬤ Tvrzení o ideologickém míchání s vědeckými teoriemi, které vede k domnělým nesrovnalostem.
⬤ Nedostatečné zastoupení jihoamerických a afrických příspěvků v diskusi.
⬤ Některé faktické nepřesnosti a příliš zjednodušená tvrzení o historických postavách a událostech.

(na základě 23 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Horizons - A Global History of Science

Obsah knihy:

Rozsáhlé převyprávění dějin vědy od roku 1450 do současnosti, které boří mýtus, že věda začala v Evropě - místo toho oslavuje, jak se na tomto velmi lidském příběhu podíleli vědci z Afriky, Ameriky, Asie a Tichomoří.

Říká se nám, že moderní věda byla vynalezena v Evropě, a to díky velkým mozkům, jako byli Mikuláš Koperník, Isaac Newton, Charles Darwin a Albert Einstein. To je však omyl. Věda není a nikdy nebyla výlučně evropským počinem.

Koperník se opíral o matematické postupy převzaté z arabských a perských textů. Když Newton stanovil pohybové zákony, vycházel z astronomických pozorování provedených v Asii a Africe. Když Darwin psal knihu O původu druhů, čerpal z čínské encyklopedie ze 16. století. A když Einstein studoval kvantovou mechaniku, inspiroval se bengálským fyzikem Satjendrou Nathem Bose. Kniha Horizons přesahuje hranice Evropy a zkoumá, jakým způsobem vědci z Afriky, Ameriky, Asie a Tichomoří zapadají do dějin vědy, a tvrdí, že je nejlépe chápat jako příběh globální kulturní výměny.

Kniha zpochybňuje dosavadní vyprávění i naše představy o uctívaných osobnostech a je především oslavou práce vědců, které historie opomíjí. Mezi mnoha dalšími se setkáváme s Gramanem Kwasim, africkým botanikem ze sedmnáctého století, který objevil nový lék na malárii, Hantaro Nagaokou, japonským vědcem z devatenáctého století, který poprvé popsal strukturu atomu, a Čao Čung-jaoem, čínským fyzikem z dvacátého století, který objevil antihmotu (ale jehož americký kolega dostal Nobelovu cenu).

Vědci si dnes rychle uvědomují mezinárodní charakter své práce. James Poskett v této ambiciózní a revizionistické knize odhaluje, že tato tradice sahá mnohem dál, než si myslíme.

_______________

„Tento klenot knihy přesvědčivě a přesvědčivě dokládá, že moderní věda se nerozvíjela pouze v Evropě. Je nesmírně důležitá.' Jim Al-Khalili

„Brilantní. Revoluční a objevná' Alice Robertsová

„Pozoruhodné. Zpochybňuje téměř vše, co víme o vědě na Západě.“ Jerry Brotton, autor knihy Dějiny světa ve 12 mapách.

„Perspektivní“ Caroline Sanderson, The Bookseller, “Editor's Choice