On Contemporaneity, After Agamben, 1: The Concept and Its Times
Kdo jsou naši současníci dnes? Alain Badiou, Jean-Luc Nancy, Giorgio Agamben, nebo již opomíjený Althusser či Lacoue-Labarthe? Kdo z myslitelů poslední velké generace minulého století jsou předchůdci, jejichž hlas je dostatečně silný, aby promlouval k naší současnosti, kdy je nejistá sama povaha času: čas mutace (Nancy), změna epochy (Blanchot), epocha bez epochy (Stiegler), nebo ještě katastrofičtěji, čas geocidie (Deguy)? Je to Bataille (Vnitřní zkušenost), nebo Blanchot (Psaní katastrofy), kdo předjímá budoucnost, která je již naší přítomností? Nebo Derrida, který ohlásil nepřekonatelné dilema zákona pohostinnosti? Ohlásil budoucnost, která má být prezentována pouze jako obludnost? Nebo je to spíše Deleuze, jehož geofilosofie se již zbavuje subjektu, upřednostňuje hmotu před duchem a podřizuje velké pohyby národů a zvířat dějinám a revoluci, politické a sociální jako relativní de