O bytí: Vědec zkoumá velké otázky existence.

Recenze čtenářů

Kniha „O bytí“ od Petera Atkinse představuje vědecký pohled na základní otázky týkající se života, smrti a existence. Klade důraz na používání rozumu a logiky při zkoumání těchto hlubokých témat a často zpochybňuje náboženské názory. Mnozí čtenáři oceňují jasnost a hloubku Atkinsových vědeckých výkladů, někteří však považují jeho tón za defenzivní a odmítavý vůči náboženským přesvědčením. Kniha čtenáře zaujme svými myšlenkami, které podněcují k zamyšlení, ale může být také hutná a náročná, což vede ke smíšeným názorům na její přístupnost a přístup.

⬤ Nabízí vědecký přístup k existenciálním otázkám života a smrti.
⬤ Srozumitelnost a hloubka při vysvětlování složitých témat, jako je chemie a kosmologie.
⬤ Zaujme čtenáře myšlenkami, které nutí k zamyšlení.
⬤ Autor umí skvěle psát a používat analogie.
⬤ Vhodná četba pro zájemce o vědu a filozofii, která poskytuje nové perspektivy.

⬤ Tón může být obranný a odmítavý vůči náboženským přesvědčením, což některé čtenáře odrazuje.
⬤ Kniha může být hutná a náročná na čtení, což může odradit laické čtenáře.
⬤ Některé argumenty se mohou zdát příliš zjednodušující nebo naivní, pokud jde o náboženství a filozofii.
⬤ V některých částech chybí ilustrace, které by mohly pomoci porozumět.
⬤ Název může čtenáře mást tím, že se kniha zaměřuje spíše na materiální existenci než na hlubší filozofické koncepty.

(na základě 55 hodnocení čtenářů)

Původní název:

On Being: A Scientist's Exploration of the Great Questions of Existence

Obsah knihy:

Peter Atkins je světlou výjimkou z pravidla, že vědci jsou špatní spisovatelé. Je členem oxfordské univerzity a předním chemikem, který si získal obdiv pro své přesné, srozumitelné a přitom přísné výklady vědy.

Nyní obrací svůj forenzní um k největším - a nejkontroverznějším - otázkám lidské existence: zrození, smrti, původu reality a jejímu konci. V knize O bytí Atkins provokativně přispívá do velké debaty mezi náboženstvím a vědou. Atkins dává svůj postoj jasně najevo hned v první větě: "Vědecká metoda může objasnit každý pojem, dokonce i ty, které lidi trápí od prvních zárodků vědomí," píše.

K velkým otázkám bytí, které inspirovaly mýty a náboženství, přistupuje materialisticky a snaží se "rozptýlit jejich tajemství, aniž by umenšil jejich velikost". Tím, že vědecké poznání zasazuje do takové kosmické perspektivy, nás bere na často závratnou cestu existencí.

Například tvrdí, že "substrátem existence není vůbec nic". Celkový elektrický náboj vesmíru musí být mimo jiné nic - nula - píše, jinak by se vesmír rozpadl na kusy.

"Náboj nebyl vytvořen při stvoření: elektrické Nic se rozdělilo na stejné a opačné náboje." Dechberoucí otázky - ptá se po účelu vesmíru - zkoumá s vtipem a učeností a cestou se dotýká sanskrtských písem a Johna Updika.