Nulová nadutost: Věda, rasa a osvícenství v Latinské Americe osmnáctého století.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Zero-Point Hubris: Science, Race, and Enlightenment in Eighteenth-Century Latin America

Obsah knihy:

Tato důležitá práce, která se pohybuje v rámci postkoloniálních studií a dekoloniální teorie, vychází z předpokladu, že násilí, které evropský kolonialismus uplatňoval, nebylo pouze fyzické a ekonomické, ale také „epistemické“. Santiago Castro-Gómez tvrdí, že ke konci osmnáctého století nabylo toto epistemické násilí španělského impéria specifické podoby: pýchy nulového bodu.

„Mnoho forem poznání“ bylo integrováno do chronologické hierarchie, v níž se vědecko-osvícenské poznání objevuje na nejvyšším bodě kognitivní škály, zatímco všechny ostatní epistémy jsou považovány za konstituující jeho minulost. Osvícení myslitelé criollo neváhali umístit černošské, domorodé a mestické národy Nové Granady na nejnižší místo této poznávací škály.

Castro-Gómez tvrdí, že na koloniální periferii španělské Ameriky osvícenství představovalo nejen pozici epistemické distance oddělující vědu od všech ostatních vědění, ale také pozici etnické distance oddělující criollos od „kast“. Epistemické násilí - a nejen fyzické násilí - se tak nachází u samotného původu kolumbijské národnosti.