Nostalgie po původu: Náboženství, evoluce, poznání a paměť

Původní název:

The Nostalgia for Origins: Religion, Evolution, Cognition and Memory

Obsah knihy:

Tato kniha zkoumá podstatu náboženství a hledá jeho původ v kontextu evoluční teorie a vývoje lidského mozku. Tvrdí, že náboženství je způsob, jakým funguje mechanismus přirozeného výběru v evoluční teorii, aby pomohl lidem přežít v kontextu nebezpečného a nepřátelského světa. Přežití je dosaženo, když hluboké zážitky, jako je trans, způsobí přepracování mozku a dají vzniknout tomu, co se později označí jako náboženské postoje a způsoby chování. Je možné spekulovat, že bez rozvoje náboženství by lidé možná nepřežili a nevytvořili by kultury a civilizace. Proto rozvoj náboženství umožnil raným lidem prosperovat. Tento evoluční proces zahrnoval přizpůsobení se prostředí, vytváření sociálních skupin a vývoj těla a mozku.

Existují i další opomíjené aspekty evoluce, o kterých předchozí teoretici nehovořili. Důsledky ztělesněné povahy člověka nejsou kognitivními teoretiky vždy zdůrazňovány. Konkrétněji mají tendenci opomíjet skutečnost, že lidská těla jsou chemické továrny. Právě četné chemické látky, které se v těle vytvářejí, přispívají k rozvoji náboženských zkušeností. Dalším opomíjeným aspektem těch, kteří jsou ovlivněni evoluční teorií, je to, že první lidé vyvíjeli vůli k moci, aby přežili. Tato takzvaná vůle k moci je procesem posilování s cílem umožnit lidem stát se dostatečně silnými a mocnými, aby přežili. Tato vůle k moci není něčím metafyzickým, ale je spíše součástí dynamiky přírodního výběru. O navrhované vůli k moci v rámci fungování evoluce je možné uvažovat jako o myšlenkovém experimentu s cílem obohatit evoluční teorii.

Přehledem tzv. teorie velkého třesku o počátku vesmíru, Darwinovy evoluční teorie, pátrání po zrodu náboženství a kognitivního přínosu k tomuto pátrání zahajuje úvodní kapitola hlavní téma této knihy, totiž význam původu. Její součástí je i zkoumání problematičnosti náboženství ze srovnávací perspektivy. V prehistorických dobách byli první Homo sapiens obklopeni nebezpečím, protože se snažili přežít. Pro naše lidské předky nepředstavovalo náboženství způsob, jak zbohatnout nebo se odlišit od ostatních, ale prostředek k přežití. Byl to naprosto přirozený vývoj a reakce na nepřátelské prostředí.