Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha je humorným a zábavným vyprávěním o cestě po Číně, v němž se autor setkává se svéráznými postavami a absurdními byrokratickými problémy. Mnoha recenzentům se líbil humor a svižný styl psaní, jiní však považovali autorův tón za urážlivý a postrádající úctu k čínské kultuře.
Klady:⬤ Humorný a poutavý styl psaní
⬤ zábavné postavy a anekdoty
⬤ napínavé a svižné vyprávění
⬤ doporučeno čtenářům, kteří mají rádi cestopisy
⬤ někteří ji považovali za vhodnou pro ty, kteří cestovali po rozvojových zemích.
Zápory:⬤ Vnímané rasistické a sexistické poznámky
⬤ nedostatek intelektuální zvídavosti a respektu k čínské kultuře
⬤ mnoho recenzentů mělo pocit, že autor je nesympatický
⬤ minimální historický nebo antropologický vhled
⬤ velké zaměření na negativní zkušenosti a frustrace.
(na základě 13 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Night Train to Turkistan: Modern Adventures Along China's Ancient Silk Road
Obsah knihy:
"Od začátku to byl hloupý nápad. To se mi samozřejmě líbilo.".
Tak začíná Noční vlak do Turkistánu, neuctivý, neodolatelný cestopis Stuarta Stevense z Číny. Koncem podzimu roku 1986 pozval Stevens, mladý politický konzultant a spisovatel, tři přátele, aby se k němu připojili na nepravděpodobnou pětitisícikilometrovou výpravu po starobylé čínské Hedvábné stezce. Jejich cílem bylo vydat se po stopách slavné cesty, kterou v roce 1936 podnikl Peter Fleming, excentrický britský spisovatel a cestovatel, který měl stejně jako jeho bratr Ian Fleming smysl pro výjimečná dobrodružství.
Stevensův výběr společníků je spíše zábavný než užitečný - triatlonista a dobrý chlapec, expert na kung-fu z Yale a dvoumetrová veslařka v lycrovém oblečení. Pouze jeden z nich - Mark Salzman, autor proslulé knihy Železo a hedvábí - už v Číně někdy byl a Salzman si není jistý, zda se mu tam líbí. Společně se tato nepravděpodobná čtveřice vydává z Pekingu s odhodláním sledovat Flemingovu trasu po Hedvábné stezce do Kašgaru, legendárního hlavního města čínského Turkistánu (neboli Tartárie, jak se mu po staletí říká), jedné z nejdivočejších a nejméně osídlených oblastí na světě, které dominuje nelítostná poušť Takla Makan, jejíž název v překladu znamená "vejdeš dovnitř, ale nevyjdeš ven".
V neuvěřitelném chladu čínské zimy se Stevens a spol. prohánějí napříč Čínou ve vlacích, oslích povozích, na kolech a v několika nezapomenutelných autobusech z poslední doby. Často jsou uvězněni v monolitických hotelech postavených v Rusku, bojují, blafují a prosí, aby si prorazili cestu labyrintem čínské byrokracie, a přežívají díky takovým pochoutkám, jako je jehněčí sádlo a studené nudle.
Noční vlak do Turkistánu, plný nezapomenutelných postav a nezapomenutelně vtipných scén, je vzácným, energickým putováním po zemi, kde cestující vítají slovy: "Soudruzi, vítáme vás na vaší cestě. Prosím, neplivejte všude...".
