Nepromarněte svůj život (balení po 25 kusech)

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 33 hlasů.

Původní název:

Don't Waste Your Life (Pack of 25)

Obsah knihy:

Od 11. září 2001 vidím jasněji než kdy jindy, jak je důležité výslovně jásat nad dokonalostí Krista ukřižovaného za hříšníky a vzkříšeného z mrtvých. Kristus musí být výslovně obsažen ve všech našich řečech o Bohu. V dnešní době pluralismu není možné mluvit o Boží slávě vágně. Bůh bez Krista není žádný Bůh. A Bůh bez Krista nemůže duši spasit ani uspokojit. Následovat Boha bez Boha - ať už se jmenuje jakkoli nebo vyznává jakékoli náboženství - bude promarněný život. Bůh v Kristu je jediný pravý Bůh a jediná cesta k radosti.

Aby nás Bůh přivedl k této nejvyšší a nejtrvalejší ze všech radostí, učinil svého Syna, Ježíše Krista, krvavým divadlem bezúhonného utrpení a smrti. To je to, co stálo, aby nás zachránil před promarněným životem. Věčný Boží Syn "nepovažoval rovnost s Bohem za něco, co by se dalo uchopit, ale sám sebe učinil ničím". Vzal na sebe "podobu služebníka" a narodil se "v podobě lidí..... Ponížil se tím, že se stal poslušným až k smrti, dokonce k smrti na kříži" (Flp 2,6-8).

Všechny věci byly stvořeny pro něj.

Tento Ježíš byl a je skutečným historickým člověkem, v němž "tělesně přebývá celá plnost božství" (Koloským 2,9). Protože je "Bůh z Boha, světlo ze světla, sám Bůh ze samého Boha", jak říká staré Nicejské vyznání víry, a protože jeho smrt a vzkříšení jsou ústředním Božím činem v dějinách, nepřekvapuje, že Bible říká: "Všechno bylo stvořeno skrze něho a pro něho" (Kol 1,16). Pro něj To znamená k jeho slávě.

Od Ježíšova vtěleného, vykupitelského díla je Bůh hříšníky ochotně oslavován pouze skrze oslavu vzkříšeného Boha-člověka, Ježíše Krista. Jeho krvavá smrt je planoucím středem Boží slávy. Není jiné cesty k Otcově slávě než skrze Syna. Všechna zaslíbení radosti v Boží přítomnosti a potěšení po jeho pravici k nám přicházejí pouze skrze víru v Ježíše Krista.

Odmítáme-li ho, odmítáme Boha.

Ježíš je lakmusovým papírkem reality pro všechny lidi a všechna náboženství. Řekl to jasně: "Kdo mě odmítá, odmítá toho, který mě poslal" (Lukáš 10,16). Lidé a náboženství, kteří odmítají Krista, odmítají Boha. Znají ostatní náboženství pravého Boha? Zde je test: Odmítají Ježíše jako jediného Spasitele hříšníků, který byl ukřižován a vzkříšen Bohem z mrtvých? Pokud ano, neznají Boha spásným způsobem.

Právě to měl Ježíš na mysli, když řekl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne" (Jan 14,6). Nebo když řekl: "Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal" (Jan 5,23). Nebo když řekl farizeům: "Kdyby byl Bůh vaším Otcem, milovali byste mě" (Jan 8,42).

Chceme-li vidět a vychutnat Boží slávu, musíme vidět a vychutnat Krista. Kristus je totiž "obraz neviditelného Boha" (Koloským 1,15). Jinak řečeno, chceme-li přijmout Boží slávu, musíme přijmout Kristovo evangelium. Důvodem není jen to, že jsme hříšníci a potřebujeme Spasitele, který za nás zemře, ale také to, že tento Spasitel je sám nejplnějším a nejkrásnějším projevem Boží slávy. Kupuje si naše nezasloužené a věčné potěšení a stává se pro nás naším zaslouženým, věčným Pokladem.

Evangelium je dobrou zprávou o Kristově slávě.

Takto je definováno evangelium. Když se obrátíme vírou v Krista, to, co vidíme očima svého srdce, je "světlo evangelia o slávě Krista, který je obrazem Božím" (2 Kor 4,4). Evangelium je dobrou zprávou o všepřekonávající kráse. Nebo řečeno Pavlovým způsobem, je to dobrá zpráva o "slávě Kristově". Když přijmeme Krista, přijímáme Boha. Vidíme a vychutnáváme Boží slávu. Není možné vychutnávat Boží slávu, pokud ji nevidíme v Kristu. To je jediné okno, kterým může hříšník spatřit Boží tvář a neshořet.

Bible říká, že když Bůh při obrácení osvítí naše srdce, dává nám "světlo poznání Boží slávy ve tváři Ježíše Krista" (2. Korintským 4,6). Buď vidíme Boží slávu "ve tváři Ježíše Krista", nebo ji nevidíme vůbec. A "tvář Ježíše Krista" je Kristova krása dosahující svého vrcholu v kříži. Krvavá tvář Krista ukřižovaného (a triumfujícího ) je tváří Boží slávy. To, co pro nás kdysi bylo bláznovstvím, se stává naší moudrostí, naší mocí a naší chloubou (1 Kor 1,18.24).

Život je promarněný, pokud nepochopíme slávu kříže, neuchováme ji jako poklad, kterým je, a nepřilneme k ní jako k nejvyšší ceně každé rozkoše a nejhlubší útěše v každé bolesti.