Nepřátelé zaslíbení

Recenze čtenářů

Kniha Cyrila Connollyho „Nepřátelé slibů“ je oceňována pro svůj hluboký pohled na literaturu, proces psaní a výzvy, kterým spisovatelé čelí. Je považována za klasiku a zároveň za nezbytnou četbu pro ty, kteří se zajímají o literaturu a umění psát. Někteří kritici ji však považují za poněkud zastaralou a občas irelevantní, přičemž jednotlivé části jsou kritizovány jako příliš pedantské nebo sexistické.

Fantastické dílo, které odhaluje tajemství a estetický vkus skvělého psaní. Nabízí cenné poznatky o procesu psaní, výzvách, kterým spisovatelé čelí, a historických souvislostech britské literatury. Connollyho kritika je ostrá, vtipná a poučná, s pozoruhodnými citáty, které rezonují i dnes. Autobiografické prvky dodávají knize hloubku a činí ji poutavější pro čtenáře, kteří se zajímají o autorův život.

Některé části knihy jsou vnímány jako literárně zastaralé, některé argumenty jsou dnes považovány za irelevantní. Některé rady mohou působit pedantsky a občas nesou sexistický podtext. Závěrečnou třetinu knihy někteří čtenáři označují za přeskočitelnou. Struktura knihy, která kombinuje eseje a vzpomínky, může působit nesourodě a nemusí odpovídat moderním představám o literární kritice.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Enemies of Promise

Obsah knihy:

"Koho chtějí bohové zničit," píše Cyril Connolly, "toho nejprve nazvou slibným." Kniha Nepřátelé slibů, která poprvé vyšla v roce 1938 a již dlouho se nevydává, je "zkoumáním problému, jak napsat knihu, která vydrží deset let", a zkouší hranice kritiky, žurnalistiky a autobiografie s břitkou prózou, která se stala Connollyho poznávacím znamením. Connolly se zde v esejích, které jsou dodnes svěží a pronikavé, vyrovnává se zlem domácího života, politiky, alkoholu a reklamy, ale i s takovými romanopisci, jako jsou Joyce, Proust, Hemingway a Faulkner.

"Skvělý kritik, náruživý cestovatel a upřímný autobiograf..... Connolly) stanovuje zákon pro všechny spisovatele, kteří chtěli počítat.... V jeho mysli se rychlostí vtipu míhala představivost a rozhodné obrazy." (V. S. Pritchett, New York Review of Books.

"Každý, kdo píše nebo chce psát, najde téměř na každé stránce něco, co buď podporuje dlouho zažité předsudky, nebo pobuřuje, a to z ní dělá docela poutavé čtení.... Nakonec sice budete mručet zpátky skoro u každého ozdobně zkonstruovaného pera, které Connolly vysloví, ale to je jedna z radostí této knihy." - Nick Hornby, The Believer.

"Pozoruhodná kniha." - Anthony Powell.