Nenásilný boj za svobodu Indie, 1905-19

Původní název:

The Nonviolent Struggle for Indian Freedom, 1905-19

Obsah knihy:

V poslední době se hodně píše o nenásilných formách odporu, které se soustředily na hnutí vzniklá po druhé světové válce, z nichž mnohá byla mimořádně úspěšná. Ačkoli se v těchto pracích uznává skutečnost, že takovou metodu odporu v její moderní podobě vyvinuli Indové, dosud neexistovala autoritativní historie role Indů ve vývoji tohoto fenoménu.

Známý historik David Hardiman ukazuje, že ačkoli je nenásilí spojováno především se vznešenou postavou Mahátmy Gándhího, „pasivní odpor“ praktikovali nacionalisté již v Indii pod britskou nadvládou, ačkoli se k nenásilí jako takovému zásadně nehlásili. Byl to Gándhí, kdo nejprve v Jižní Africe a poté v Indii vyvinul techniku, kterou nazval „satjágraha“. V jeho úsilí se nenásilí stalo novým slovem v anglickém jazyce i novým politickým konceptem.

Tato kniha podrobně popisuje, co přesně nenásilí obnášelo a s jakými obrovskými obtížemi se průkopníci tohoto odporu v letech 1905-19 setkávali.