Nemoc jako vyprávění

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

Illness as Narrative

Obsah knihy:

Po většinu literární historie se osobní zpovědi o nemoci považovaly za příliš intimní na to, aby se o ně veřejně dělily. V polovině dvacátého století však řada událostí připravila půdu pro vznik vyprávění o nemoci. Nárůst počtu chronických onemocnění, proměna medicíny ve velký byznys, hnutí za zdraví žen, pandemie AIDS/HIV, nástup levných paperbacků a rozmach samizdatového publikování - to vše přispělo k rozšíření vyprávění o setkání s medicínou a smrtelností.

Zatímco vyprávění o nemoci je nyní základem vydavatelského průmyslu, žánr sám o sobě představuje problém pro literární vědu. Jaká je role kritiky ve vztahu k osobním vyprávěním o utrpení? Lze tato vyprávění posuzovat z estetického hlediska? Jsou kolektivním vyjádřením ztracené intimity vztahu pacienta a lékaře? Je tedy jejich funkce instrumentální - vyvolat čtenářovu empatii?

Ann Jurecicová se při hledání odpovědí na tyto otázky obrací k významným dílům Susan Sontagové, Elaine Scarryové a Eve Sedgwickové o bolesti a utrpení a čte je spolu s vyprávěními o nemoci, jejichž autory jsou mimo jiné Jean-Dominique Bauby, Reynolds Price a Anne Fadimanová. Autorka přitom definuje subžánry vyprávění o riziku a bolesti a zkoumá řadu kritických reakcí, které se řídí střídavě narativní empatií, hermeneutikou podezření a praxí reparativního čtení.

Kniha Nemoc jako vyprávění se snaží upozornit na tuto formu psaní o životě a obhájit nové přístupy k literární kritice i výuce vyprávění. Jurecic vyzývá k praxi, která je soucitná i kritická. Žádá, abychom se zamysleli nad tím, proč spisovatelé skládají příběhy o nemoci, jak je čtenáři přijímají a jak oba využívají tato vyprávění k tomu, aby dali smysl lidské křehkosti a smrtelnosti.