Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha Freemana Dysona „Nekonečno ve všech směrech“ přináší promyšlené úvahy o vědě, filozofii a koexistenci víry a rozumu. Přestože kniha nabízí hluboké postřehy a rozmanité zkoumání témat, může se zdát, že některé části obsahu jsou vzhledem k jejímu vzniku v polovině 80. let minulého století zastaralé. Celkově však kniha provokuje k zamyšlení a zpochybňuje konvenční názory.
Klady:Poutavý styl psaní, myšlenky podněcující k zamyšlení, jedinečné pohledy na vědu a náboženství, srozumitelné sdělení přístupné širokému publiku. Dysonova rozmanitá témata zahrnují rozmanitost ekosystémů, černé díry, jaderné teorie a průnik víry a vědy, což z knihy činí poutavé čtení pro ty, kteří se zajímají o širokou vědeckou diskusi.
Zápory:Některé části textu jsou zastaralé, neboť pocházejí z poloviny 80. let 20. století. Dyson sice počátkem roku 2000 opatřil knihu novou předmluvou, původní text však revidován nebyl. Některé diskuse se mohou zdát s odstupem času archaické nebo méně aktuální.
(na základě 22 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Infinite in All Directions: Gifford Lectures Given at Aberdeen, Scotland April-November 1985
Obsah knihy:
Nekonečno ve všech směrech je nejlepší popularizací vědy. Podle Dysona jsou věda a náboženství dvě okna, kterými se můžeme dívat na svět kolem nás.
Kniha je přepracovanou verzí série Giffordových přednášek pod názvem "In Praise of Diversity", které byly předneseny ve skotském Aberdeenu. Ty Dysonovi umožnily vyjádřit se ke všemu, co se ve vesmíru děje, a rozdělil je vybroušenou prózou do dvou částí: v první se zaměřil na rozmanitost světa přírody a ve druhé na rozmanitost lidských reakcí.
Kapitola 1 je stručným vysvětlením Dysonova postoje k náboženství a vědě. Kapitola 2 je hodinová prohlídka vesmíru, která zdůrazňuje rozmanitost úhlů pohledu, z nichž se lze s vesmírem setkat, stejně jako rozmanitost objektů, které obsahuje. Kapitola 3 se zabývá historií vědy a popisuje dva protichůdné styly ve vědě: jeden rozmanitost vítá a druhý ji odsuzuje. Jako symboly těchto dvou způsobů přístupu k vědě používá města Manchester a Atény. Kapitola 4, která se zabývá vznikem života, popisuje myšlenky šesti významných vědců, kteří se snažili pochopit podstatu života z různých úhlů pohledu. Kapitola 5 pokračuje v diskusi o podstatě a vývoji života. Otázka, proč život charakteristicky směřuje k extrémům rozmanitosti, zůstává ústředním bodem všech pokusů o pochopení místa života ve vesmíru. Kapitola 6 je eschatologickým cvičením, které se pokouší definovat možné budoucnosti života a vesmíru od tohoto místa až do nekonečna. V této kapitole Dyson překračuje hranici mezi vědou a science fiction a své spekulace zasazuje do mírně teologického kontextu.
