Nekonečná rozmanitost: 1688-1730: literární invence, teologie a neuspořádanost druhů.

Původní název:

Infinite Variety: Literary Invention, Theology, and the Disorder of Kinds, 1688-1730

Obsah knihy:

Angličtí spisovatelé jako Thomas Hobbes, Richard Blackmore, John Locke, Jonathan Swift a Daniel Defoe, kteří nebyli ovlivněni převratnými událostmi 17. století, dospěli k názoru, že přirozeným stavem věcí je spíše nepořádek než řád. Přitahoval je voluntarismus, teologie, která zdůrazňovala svévolného stvořitele a popírala, že příroda ztělesňuje pravdu a krásu. Wolfram Schmidgen tvrdí, že voluntarismus poskytoval jak teologický rámec, tak estetickou licenci. V knize Nekonečná rozmanitost rekonstruuje tuto voluntaristickou tradici literární invence.

Jakmile člověk připustil, že tvorba je svévolná a řád libovolný, ztratila podle Schmidgena stávající hierarchie druhů svou normativní hodnotu. Literární invence se tak mohla radikalizovat. Uznávajíce, že vůle je hnací silou tvorby, převrátili takoví spisovatelé jako Blackmore a Locke pravidla kompozice a nechali energii dominovat nad strukturou, hmotu vytvářet formu a části ocenit nad celkem. V literárních, náboženských a filosofických dílech voluntarismus umožňoval překročit hranice přirozeného směrem k deformovanému, nekonečnému a kontrafaktickému.

Tím, že znovuobnovuje ontologii jako vysvětlující kontext pro literární invenci, nabízí Nekonečná rozmanitost brilantně poučenou analýzu estetiky, která není rámována vzestupem sekularismu, ale jeho opakem. Je to kniha, která vyjadřuje, jak náboženská víra formovala moderní literární postupy, včetně románového realismu, a která bude zajímat každého, kdo vážně přemýšlí o vztahu mezi literaturou, náboženstvím a filozofií.