Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
I'm Not Like Everybody Else: Biopolitics, Neoliberalism, and American Popular Music
Navzdory přítomnosti skupiny Flaming Lips v reklamě na kopírku a hudby Iggyho Popa v reklamě na luxusní výletní lodě Jeffrey T. Nealon tvrdí, že populární hudba nebyla v americké kapitalistické současnosti tak docela kooptována. Současný neoliberální kapitalismus ve skutečnosti našel hlavní organizační využití pro hodnoty populární hudby dvacátého století: být autentický, být sám sebou a být svobodný. Zkrátka nebýt jako všichni ostatní.
Prostřednictvím úvah o změně dominantních způsobů moci v americkém dvacátém a jednadvacátém století, od toho, co Michel Foucault nazývá dominantním "disciplinárním" způsobem moci, k "biopolitickému" způsobu, Nealon tvrdí, že způsoby hudebního "odporu" je třeba zcela přehodnotit a že závazek k hudební autenticitě či významu - říkat "ne" hlavnímu proudu - už není primárně tím, kde bychom mohli hledat fungování hudby proti proudu.
V technologických revolucích, které umožňují biopolitickým subjektům využívat hudbu v rámci každodenních praktik (poslech MP3 na chytrých telefonech a iPodech, streamování a stahování na internetu, hudba v pozadí, která hraje téměř všude), lze spíše nalézt jakousi ambientní nebo všudypřítomnou odpověď na "kapitalismus pozornosti", který v americké současnosti organizuje neoliberalismus. Nealon zkrátka inscenuje závěrečnou konfrontaci mezi "keepin' it real" a "sellin' out".
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)