Nejistý střed aneb Kdy se africké vyprávění udrží?

Původní název:

The Precarious Center, or When Will the African Narrative Hold?

Obsah knihy:

V této knize Nejistý střed se zabývám tím, do jaké míry se Afričané prostřednictvím řečtiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a portugalštiny zamilovali do Západu na úkor afrických myšlenek a ideálů. Pouze v opětovném soustředění afrického světa v jeho vlastní narativní subjektivitě může existovat skutečná svoboda myšlení, inovace a osvobození jako způsob, jak rozšířit lidské poznání. Panevropská akademie se vším svým strukturálním kapitálem nashromážděným v průběhu staletí a zakotveným ve vzdělávacích systémech Afričanů nadále dominuje teoretické a hodnotové základně afrického bádání.

V této předmluvě poukazuji na to, že západní představy zakotvené v mýtech a memech řecké společnosti vymazávají všechny ostatní možnosti a posilují představu evropské nadřazenosti v multietnickém a multikulturním světě. Ve snaze o širší smysl toho, co oceněný afrikanista Ibram Kendi nazývá skutečným intelektuálním projektem, chci vidět naprostý respekt ke všem kulturám. Proto v této knize prosazuji myšlenku, že k posílení globální komunikační rovnosti a osvobození ducha lidstva musíme zpochybnit asertivní memy Západu a umožnit prostor pro mnohost kulturních postojů.

V praktickém smyslu to znamená, že chci čtenáře vyzvat, aby zkoumal, jak se memy řeckých a římských reálií vztahují k memům jiných klasických civilizací, ve snaze minimalizovat agresivní antihumánní chování těch, kdo nechápou celistvost lidské zkušenosti. Naznačuji, že je třeba si uvědomit Dia a zároveň v tomto řeckém symbolu objevit psychomýty, které pronásledují naši současnost. Samozřejmě nepředpokládám, že by Ra nebo Odudua byli Diovi nadřazeni, pouze že mají místo u stolu.

Protože jazyková prostředí vytvářejí lidé s jakýmkoli zavazadlem, které si přinesou, nebo s tím, co najdou v přirozeném prostředí, věřím, že můžeme prostředí rekonstruovat nebo doplňovat podle potřeby, abychom rozšířili naše chápání. Jedním z předmětů, které na univerzitě vyučuji, je středoegyptština a po tolika letech výuky mě nyní málokdy překvapí, že mnoho studentů přistupuje k tomuto předmětu s obavami, protože nikdy nepochopili, kam do rovnice života zapadá klasická Afrika. Mají jisté sklony k Mayům, Číňanům, Indiánům, ale málo znalostí o africkém slově, ať už v jeho starověkém nebo současném kontextu.

Ačkoli není právě záměrem této knihy prozkoumat všechny způsoby, jimiž nás řecké mýty ovlivnily, myslím, že je to vhodný kurz pro ty, kteří se zajímají o pochopení sociálně konstruovaného vesmíru. Žijeme-li na Západě nebo v Africe, často vidíme, že názvy měst, ulic, dnů v týdnu, planet, hvězd, a dokonce i korporací jsou charakteristicky západně orientované a že mají svůj základ v názvech, které vytvořili Evropané, aby vystihli své zastavěné prostředí.