The Underspecification of Past Participles
Jsou minulé participiální tvary, které se vyskytují v pasivních a perfektních perifrázích, v podstatě totožné, nebo by se měly spíše rozlišovat na náhodně homofonní pasivní a perfektní(ivé) participium? Tato kniha pojednává o dlouholeté záhadě (ne)totožnosti minulých participií na základě široké škály synchronních dat z germánských a románských jazyků, přičemž se nakonec zaměřuje na němčinu a angličtinu, neboť ty vytyčují nejrelevantnější rozdíly (např. alternace auxiliáru, pasivní auxiliár, který není BE).
Spolu s některými kontrastivními poznatky ze slovanských jazyků, jakož i diachronními údaji o pasivních a perfektních perifrázích to jasně ukazuje na identitní pohled. Nově vyložený přístup naznačuje, že minulá participia spojují diatetické a aspektové vlastnosti.
Ty první způsobují potlačení externího argumentu, zatímco ty druhé vnucují perfektivitu citlivou na událostní strukturu, která vyvolává dokončení situace pouze v případě, že základní událost označuje prostou změnu stavu. Přístup v tomto duchu vrhá světlo na složité vlastnosti minulých participií a auxiliárů, s nimiž se vyskytují, na determinanty výběru auxiliárů i na vzájemné působení argumentové a událostní struktury.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)