Nebesky jasné žalmy

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

sky bright psalms

Obsah knihy:

Básnická sbírka Temple Cone:

Temple Cone je profesorkou angličtiny na Námořní akademii Spojených států a bývalou laureátkou poezie města Annapolis. Je autorem čtyř básnických sbírek: Cone Cone je autorem knih Guzzle; That Singing; The Broken Meadow, které získaly v roce 2010 cenu Old Seventy Creek Poetry Press Series Prize, a No Loneliness, která získala v roce 2009 cenu FutureCycle Press Poetry Book Prize. Vydal také sedm básnických sborníků a kritické referenční práce o Cormacu McCarthym, Waltu Whitmanovi a americké poezii 20. století. Získal doktorát z literatury na Wisconsinské univerzitě, titul M. F. A. v oboru tvůrčího psaní na Virginské univerzitě, titul M. A. v oboru tvůrčího psaní na Hollinsově univerzitě a titul B. A. v oboru filozofie na Washington and Lee University. Se svou rodinou žije v Marylandu.

Básně Chrámového kužele jsou pevně zakotveny v antickém Hérakleitově výroku: cesta nahoru a cesta dolů jsou jedno. Jsou zde básně, které znovu a znovu dokazují, že jedinou cestou k dosažení jiného světa, světa vizí a extází, je jít dál do brilantního bahna a bahna tohoto světa. Zde jsou básně "s posvátným hladem po spálení / hektarů zlata do mosazného ohně / jen pro ten divoký zázrak". Zde je v přesvědčivých verších žalm.

Joseph Fasano.

Autor knihy Temné srdce každé divoké věci.

Zářivé Žalmy nebeského jasu Temple Coneové, které s jistotou a hbitostí ovládají jazyk, jsou střídavě něžné a drsné, humorné a vážné, duchovní a zemité. Zavádí nás od starověkého Řecka v „Hořící Sapfó“ k dialektu amerického venkova v „Smlouvě“, od „té desáté múzy, / jejíž údy se uvolnily / na dotek“ k „jako štěrk za nehty podílníků, / i oni rachitičtí jeleni, tak potřebují píseň“. V „Granátovém jablku“ si Cone všímá, jak semínka tohoto ovoce „nabízejí sladkost / v hodnotě slzy“, a následuje „Musíš odloupnout / kousek dužiny“. Hloubku procítěného života vycítíme, když v „Ráji“ dojdeme k „Ale teď se podívej, jak řezník pláče / poté, co k sobě zavolal jehně, / poté, co mu podřízl hrdlo“. Usmějeme se, když Cone píše o milencích v „Sadu“: „tak když jí podstrčil jazyk / ona mu podstrčila gramatiku“. Po přečtení těchto básní má člověk pocit, že stejně jako Sapfó Temple Cone „škube naše) srdce / snadno jako struny lyry.“.

V. P. Loggins.

Autorka knihy Zelený pohár