Původní název:
Celestial Aspirations: Classical Impulses in British Poetry and Art
Obsah knihy:
Jedinečný pohled na to, jak klasické pojmy vzestupu a letu zaměstnávaly britské spisovatele a umělce raného novověku
Od konce šestnáctého do počátku devatenáctého století se v britské imaginaci - básnické, politické, intelektuální, duchovní a náboženské - projevovala výrazná fascinace obrazy vzestupu a letu k nebesům. Kniha Nebeské aspirace zkoumá, jak britská literatura a umění v tomto období využívaly klasická zobrazení těchto vzletných témat - prostřednictvím filozofických, vědeckých a poetických letů mysli, vzestupu odtělesněné duše a nebeské oslavy panovníka.
Philip Hardie se zaměřuje na způsoby, jakými dějiny, ideologie a estetika poklasického světa přijímaly a přetvářely antické myšlenky, od textů sahajících k nebesům u Spencera, Marlowa, Shakespeara, Donna a Cowleyho až po nástropní malby Rubense, Verria a Thornhilla. V Anglii se vyprávění o vzestupu objevují v nejvelkolepějším měřítku v Miltonově Ztraceném ráji, eposu vystavěném kolem křesťanské zápletky o pádu a vzestupu a jednom z nejintenzivněji klasicizujících děl anglické poezie. Hardie zkoumá recepci vzletu až po Wordsworthův a Tennysonův romantismus, uvažuje o whigovském vznešeném díle a o dílech Alexandra Popea a Edwarda Younga. V celém textu se zabývá veřejnými i soukromými motivacemi, které vedly k usilování o nebe - na jedné straně jako odměna za politické a vojenské úspěchy, na druhé straně jako cíl individuálního intelektuálního a duchovního úsilí.
Nebeské aspirace nabízejí zajímavý pohled na to, jak tvůrčí mysli přepracovávaly antické vize času a prostoru v raném novověku.
