Národní park, který přijde

Recenze čtenářů

Kniha nabízí kritiku konceptu divočiny optikou nové teorie divočiny a zkoumá složitost národních parků, přírody a marginalizovaných komunit. Obsahuje pronikavé případové studie, ale má nedostatky v integraci vizuálního obsahu.

Kniha je stručná a čtivá a přispívá novými poznatky k teorii divočiny. Poskytuje poutavé diskuse o důležitých případových studiích, jako jsou Boquillas a Šošoni z Timbishy, a je napsána přístupnou prózou, díky níž je vhodná pro pokročilé studenty a vědce.

V knize je omezená diskuse o přiložených fotografiích, které mají tendenci přehlížet přítomnost lidí v krajině národních parků. Přestože přináší nové myšlenky, nezabývá se hlouběji vybranými fotografickými tématy ani jejich důsledky.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The National Park to Come

Obsah knihy:

Historici divočiny ukázali, že přírodní rezervace jsou ideologicky využívány při vytváření americké národní identity.

Současný problém divočiny však vyžaduje zkoumání toho, jak hluboce příroda v rezervaci ovlivňuje něco mnohem zásadnějšího, a sice to, co se počítá za to, že je člověku dobře, že má život a že má budoucnost. Co je wellness pro občany, kterým prý parky demokraticky patří? A jak toto zdraví ohrožuje přítomnost cizinců? Nedávná kritika zákona o divočině se zaměřuje výhradně na jeho ekologické účinky a ignoruje rozsah, v jakém politika divočiny ovlivňuje naši současnou kolektivní zkušenost a politickou představivost.

Grebowicz sleduje výzvy, které migrace a domorodost v současnosti představují pro systém národních parků a zákon o divočině, a staví do popředí obavy o sociální spravedlnost oproti ekologickým a estetickým obavám, které vytvořily a nadále utvářejí tato prostředí. S fotografiemi Jacqueline Schlossmanové.