Narodil se v roce 1945? Co se ještě stalo?

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Born in 1945? What else happened?

Obsah knihy:

O TÉTO KNIZE. V roce 1953 byla domácí zvířata v kostelech vítána s otevřenou náručí. Bezbolestné porody byly populární zejména mezi ženami. Pozor - o korunovaci Alžběty se brzy dozvíte v novinách. Edmund Hillary dosáhl vrcholu. Populární se stalo thallium, jak zjistil jeden fotbalista. Spousta pomigrantů si odseděla svůj trest a vrátila se do matičky Anglie.

O TOMTO SERIÁLU..... Ale potom jsem si uvědomil, že o těchto svých rodičích vím jen velmi málo. Narodili se někdy na začátku dvacátého století a zemřeli v letech 1970 a 1980. Na jejich posledních padesát let jsem byl dost starý, abych mohl mluvit trochu rozumně.

Mohl jsem si s nimi o jejich životě hodně povídat. Mohl jsem se dozvědět o době, ve které žili. Ale neudělal jsem to. Vlastně o nich nevím skoro nic. Jejich námluvy? Práci v dolech? Výluka v době krize? Ztráta jejich druhého dítěte? Oprášení jako horník? Střelba v Rothbury? Moji strýcové zabití ve válce? Láska na podpoře? Byly to stovky, tisíce otázek, které bych jim teď rád položil. Ale bohužel nemůžu. Už je pozdě.

A tak jsem se z pocitu viny rozhodl tyto knihy napsat. Popisují události, které postihly lidi, skutečné lidi. Celá série je, abych použil moderní frázi, navržena tak, aby vás tlačila na pilu, abyste si vzpomněli a podivili se nad zapomenutými věcmi. Díky těmto knihám možná právě nostalgie spatří světlo světa, takže si staří i mladí budou povídat o minulosti a znovu objeví dědictví, na které se jinak zapomíná. Doufejme, že podnítí diskuse mezi generacemi a podpoří kladení a zodpovídání otázek, které by neměly zůstat nezodpovězeny.".

VÍCE INFORMACÍ O TĚCHTO KNIHÁCH

Narodil jsem se v roce 1934, takže si dobře pamatuji mnohé z toho, co se kolem mě dělo od roku 1939. Většina materiálu této knihy však samozřejmě pochází z výzkumu. To znamenalo, že jsem strávil mnoho hodin u počítače čtením elektronických verzí novin, časopisů, Hansardu, tiskových zpráv ministrů a podobně. Mým úkolem bylo den po dni vyselektovat ty příběhy a události, které by mohly zajímat nejvíce čtenářů.".

Ty jsem pak doplnil materiály z knih, vysílání, memoárů, životopisů, vládních zpráv a statistik. A mluvil jsem s pamětníky, individuálně i v organizovaných skupinách, a s lidmi z období baby boomu o jejich vzpomínkách. Lidé, kteří mají co vyprávět, se vyrojili a donekonečna vyprávěli o tragických, zábavných i obyčejných událostech, které formovaly jejich životy.".

Myslím, že jsem pokryl většinu hlavních témat, která lidi tehdy zajímala. Na druhou stranu jsem se v některých případech trochu pozastavil u drobných lehkovážných záležitostí, možná na úkor střízlivějších úvah. Přesto je díky tomu kniha z dlouhodobého hlediska čtivější a doufám, že dostatečně vystihuje ducha doby.".