Nacismus, liberalismus a křesťanství: Protestantské sociální myšlení v Německu a Velké Británii v letech 1925-1937

Recenze čtenářů

Kniha je promyšleným zkoumáním složitého vztahu mezi křesťanstvím, teologickým myšlením a historickými událostmi, zejména v kontextu nacistického režimu a jeho důsledků pro roli církve. Staví do kontrastu německou a britskou teologickou perspektivu a kritizuje historické i současné teologické postoje.

Kniha je oceňována pro své fascinující historické postřehy, zaujetí složitými teologickými tématy a kritický přístup ke vztahu církve a státu. Recenzenti ji považují za užitečnou pro pochopení filosofických souvislostí a oceňují autorův nadhled.

Někteří recenzenti kritizovali přílišné zjednodušení teologických názorů a nepodložená tvrzení, zejména pokud jde o souvislost mezi prvotním hříchem a nacistickým režimem. Objevily se také obavy, že autor nemusí plně zohlednit mnohostranné reakce církve na nacismus, a někteří se cítili nepříjemně z kritiky vlastního teologického zázemí.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Nazism, Liberalism, and Christianity: Protestant Social Thought in Germany and Great Britain, 1925-1937

Obsah knihy:

Velká hospodářská krize zničila ekonomiky Německa i Velké Británie. Střední vrstvy v obou zemích však reagovaly značně odlišným způsobem. Němečtí protestanti, kteří vnímali možnost volby mezi revolucí bolševického typu, chaosem a dekadencí výmarského liberalismu a nacistickým autoritářstvím, volili Hitlera a poté se smířili s výslednou diktaturou. Ve Velké Británii labouristé a toryové opatrně společně vytvořili národní vládu, která se v době krize potýkala s dílčími reformami.

Kenneth Barnes se v této znepokojivé knize o neklidné době zabývá otázkou, jak teologové a církevní představitelé přispěli ke kulturní matrici, která předurčila protestanty v těchto dvou zemích k velmi odlišným politickým alternativám. Britští církevní představitelé, kteří se drželi liberálního sociálního evangelia, diagnostikovali problémy dvacátých let a krize jako řešitelné a volali po skutečných reformách, z nichž mnohé předznamenaly nadcházející sociální stát. Naproti tomu němečtí představitelé byli sociálně-ekonomickými a politickými problémy výmarské éry zděšeni a nenabídli žádné sociální poselství ani řešení. Zoufale odkazovali problémy na světské politiky a po roce 1933 bubnovali na buben poslušnosti nacistickému státu.

Kniha vychází z rozsáhlého výzkumu v evropských archivech, zejména z bohatých dokumentů meziválečného ekumenického hnutí uložených ve Světové radě církví v Ženevě, a zkoumá klíčové intelektuální osobnosti, jako jsou Karl Barth, Paul Tillich, Dietrich Bonhoeffer a arcibiskup William Temple, stejně jako mnoho méně známých církevních představitelů a teologů. Barnes oživuje intelektuální zápasy a dilemata meziválečného období, aby pomohl vysvětlit, proč si dobří lidé mohli z morálních a náboženských důvodů zvolit opačné směry politického jednání.