Náboženství jako metafora: Za hranice doslovné víry

Recenze čtenářů

Kniha se zabývá výkladem náboženských textů a polemizuje jak s doslovností, tak s přísným ateismem. Autor se zasazuje o metaforické chápání biblických příběhů a vybízí čtenáře, aby hledali hlubší významy a nesoustředili se na doslovné události.

Kniha je čtivá, zajímavá a poučná. Mnozí čtenáři považují autorův styl psaní za poutavý a oceňují neotřelý pohled na náboženské texty. Několik recenzentů oceňuje knihu jako významný a zásadní příspěvek do diskuse o náboženství a smyslu.

Někteří čtenáři upozorňují, že kniha může zpochybnit stávající přesvědčení a vyžaduje od čtenáře zralost. Několik recenzí navíc zmiňuje vyšší cenu knihy jako potenciální nevýhodu.

(na základě 7 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Religion as Metaphor: Beyond Literal Belief

Obsah knihy:

Biblické příběhy jsou metaforické. Před stovkami let mohly být považovány za skutečné, ale dnes je nelze brát doslova. Někteří žáci náboženských škol se dokonce od náboženských „pohádek“ odvracejí a považují je za výsměch své inteligenci. David Tacey tvrdí, že biblický jazyk by se neměl číst jako historie a nikdy nebyl zamýšlen jako doslovný popis. V nejlepším případě je metaforický, ale nepopírá, že tyto příběhy mají duchovní význam.

Náboženství jako metafora tvrdí, že navzdory tomu, co nám tradice říká, pokud náboženskému jazyku „věříme“, uniká nám duchovní význam náboženství. Tacey tvrdí, že náboženský jazyk nebyl vytvořen jako historické zpravodajství, ale spíše proto, aby rezonoval v duši a nasměroval nás k transcendentním skutečnostem. Jeho působení mělo mít blíže k poezii než k teologii. Své argumenty dokládá na konkrétních příkladech: Ježíš, narození z Panny Marie, Boží království, apokalypsa, satan a zmrtvýchvstání.

Tacey ukazuje, že s pomocí současného myšlení a hlubinné psychologie můžeme náboženské příběhy znovu číst jako metafory ducha a vnitřního života. Překročení doslovného myšlení zachrání náboženství před ním samotným.