Původní název:
Religion and Enlightenment in Catherinian Russia: The Teachings of Metropolitan Platon
Obsah knihy:
Tato cenná studie zkoumá ruské osvícenství s ohledem na náboženské osvícenství poloviny a konce 18. století.
Kniha vychází z podrobné četby kázání a zbožných spisů Platona (Levšina), dvorního kazatele a moskevského metropolity, a zkoumá prolínání evropských myšlenek do učení ruského pravoslaví. Elise Wirtschafterová, která zdůrazňuje vzájemné působení osvícenského myšlení a pravoslavného osvícenství, se zabývá klíčovými otázkami, které zajímaly náboženské osvícence v celé Evropě: vztahem člověka k Bohu a stvoření, rozdílem mezi učeností a osvíceností, úlohou křesťanské lásky ve vztazích s autoritami, významem svobodné vůle ve vesmíru řízeném Boží Prozřetelností a jednotou církve, monarchie a občanské společnosti. V protikladu k vědeckému bádání, které líčí pravoslavnou náboženskou kulturu napadenou evropskou modernitou a petrovským absolutismem, Wirtschafter zdůrazňuje schopnost ruských vzdělaných církevních hodnostářů asimilovat a transformovat osvícenské myšlenky.
Intelektuální a duchovní vitalita pravoslaví osmnáctého století pomáhá vysvětlit, jak ruští politici a intelektuálové čelili výzvě evropské moci a zároveň se vyrovnávali s širokým kulturním záběrem osvícenského univerzalistického programu lidských práv. Náboženství a osvícenství v kateřinském Rusku definuje ruské osvícenství jako reakci na půvab evropské modernity, jako nástroj sociální kontroly a jako morální hlas vznikající nezávislé společnosti.
Protože se ruští osvícení intelektuálové soustředili spíše na morální zdokonalitelnost jednotlivého člověka než na společenské a politické změny, zůstala originalita ruského osvícenství neuznána. Tato studie koriguje představy o povrchním osvícenství a krizí zmítané náboženské kultuře a tvrdí, že k pochopení humanistické citlivosti a důrazu na důstojnost jednotlivce, které prostupují ruskými intelektuálními dějinami a obecněji dějinami vzdělaných vrstev, je nutné do diskuse o osvícenském myšlení zapojit pravoslavné učení.
Výsledkem je kniha, která vysvětluje svébytné počátky moderní ruské kultury a zároveň umožňuje badatelům zasadit ruské osvícenství do evropských a světových dějin.
