Na jiném místě, to malé

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

Elsewhere, That Small

Obsah knihy:

Co říkají lidé

Posaďte se a zůstaňte chvíli v podivně povědomých místnostech a krajinách, které pro nás staví Monica Berlin ve své knize Jinde, to malé. Nechte Berlinovou zastavit čas, jen na pár vteřin, abychom mohli zhodnotit "obyčejné viděné a viděné/prohlédnuté" našeho dne: rám dveří pokřivený vlhkostí nebo příliš prořezaný strom. Tady přečkáváme cykly ztrát a obnovy.

Zde přebýváme v protichůdných pocitech sounáležitosti a touhy být jinde. Berlinovy krásně strukturované a pronikavé básně nás vyzývají, abychom se postavili tváří v tvář - a žasli nad - hrubou silou neustálosti světa. A co víc, Jinde, ta malá nabízí lekci, jak se zde pohybovat - tedy jak přijímat, jak snášet -, když Berlin píše: "Možná / jediný způsob, jak pochopit prázdnotu / úplně: žít v ní." -- Emily Rosko

Nepředvídatelnost v Jinde, to malé je ztělesněna formou sonetu, jeho sklonem přecházet od abstraktního ke konkrétnímu, od mapy ke vzpomínce "těžce zastíněné zelení". Je v rytmu jazyka Moniky Berlinové, v jambech, které někdy udeří v jasném vzorci pevně jako opěradlo židle, než se posunou "jako nějaký trik možná". A přece: to, co je podmíněné ve formě, je nevyhnutelné ve faktu našeho lidského bytí. V těchto básních zabíráme prostory, kousky země a perspektivy, které můžeme být tak odvážní, že je nazveme svými vlastními. Jaký dar je připomenout si pohled z místa, kde stojíme, a jak je pomíjivý, když přijde čas se otočit: "Tak já se toho vzdám / zase, řekni místo toho tvoje." -- Beth McDermott

Tento sled básní mě nutí přemýšlet o osamělém prostoru sonetu, o tom, jak se na čtrnácti řádcích otevírá prostor, kterým může myšlenka hbitě procházet. Intimní, kontemplativní, hledající nejmenší záhyby jazyka, Berlinův verš nás provádí odcizeními a rozuzleními, jejichž věty odhalují své "krásné, tvrdé, jejich ostré hrany & / ostřejší hemžení téměř bezstarostné péče". V této knize je hmatatelná určitá blízkost, téměř, téměř-vznik, jako když se ladí orchestrální nástroje. Čtenáři, přines si svůj poslech. -- Carolina Ebeid

MONICA BERLINOVÁ je autorkou knihy Nostalgie po světě, kde můžeme žít, která zvítězila v soutěži Crab Orchard Series in Poetry Open 2017.

Žádný tvar neohýbá řeku tak dlouho, která vznikla ve spolupráci s Beth Marzoniovou a získala cenu New Measure Poetry Prize.

A dále sborníky Od Možná do kraje, Vaše maloměsta dospělého smutku a melancholie a s Marzoniovou Drahá tak a tak. Působí jako profesorka na Knox College v Galesburgu ve státě Illinois, v současnosti je zástupkyní ředitele Programu tvůrčího psaní.