Mysli černě: Memoáry

Recenze čtenářů

Kniha Clydea Forda „Mysli černě“ přináší hluboké zkoumání rasy, technologie a historie, především z pohledu autorova otce, který byl prvním černošským softwarovým inženýrem ve společnosti IBM. Předkládá osobní příběhy, které se prolínají s historickými záznamy a osvětlují všudypřítomný rasismus v korporátní Americe, zejména v technologickém průmyslu. Čtenáři oceňují emocionální hloubku a relativní vyprávění, i když někteří považují některé technické aspekty za složité nebo se dotýkající hlavního poselství.

⬤ Vynikající historické postřehy a vyprávění příběhů, díky nimž je kniha cenným zdrojem informací pro pochopení rasy a technologií v Americe.
⬤ Věrohodná osobní vyprávění, která rezonují s mnoha čtenáři, zejména s těmi, kteří znají podobné rasové problémy.
⬤ Poutavý styl psaní, který kombinuje osobní zkušenosti s širšími historickými tématy.
⬤ Nabízí poučný pohled na boje a úspěchy černošských osobností v technologickém průmyslu.

⬤ Pro některé čtenáře byly technické popisy týkající se počítačových systémů obtížně srozumitelné.
⬤ Několik recenzí se zmínilo o tom, že zařazení osobních anekdot působilo poněkud nesouvisle nebo se dotýkalo hlavního příběhu.
⬤ Kniha se nemusí líbit těm, kteří se nezajímají o historické popisy ras a technologií.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Think Black: A Memoir

Obsah knihy:

"Silné memoáry... Fordův podnětný příběh vypráví o afroamerické hrdosti a vytrvalosti.".

-Nakladatelský týdeník (s hvězdičkou)

"Mistrný vypravěč Ford prokládá svůj osobní příběh pozadím sociálních hnutí, která se v té době odehrávala, a poskytuje tak objevný pohled zevnitř na technologický průmysl... zároveň poučný a zábavný.... Silný, poutavý pohled na rasu a technologie.".

-Kirkus Review (s hvězdičkou)

V těchto podnětných a srdcervoucích memoárech vypráví oceňovaný spisovatel příběh svého otce Johna Stanleyho Forda, prvního černošského softwarového inženýra ve společnosti IBM, a odhaluje, jak rasismus zákeřně ovlivnil otcův pohled na sebe sama a jejich vzájemný vztah.

V roce 1947 se Thomas J. Watson rozhodl najít pro IBM ty nejlepší a nejbystřejší mozky. Na City College se seznámil s mladým studentem účetnictví Johnem Stanleym Fordem a najal ho, aby se stal prvním černošským softwarovým inženýrem IBM. Ne všichni bílí zaměstnanci společnosti však odmítli přijmout černého kolegu a udělali vše, co bylo v jejich silách, aby Forda ponížili, podkopali a podkopali.

Přesto se Ford nevzdal. Tuto práci považoval za životní příležitost, choval se důstojně a profesionálně a spoléhal se na svou komunitu a na svůj "pouliční um", aby uspěl. Nevěděl, že jeho přijetí mělo odvést pozornost od pochybných obchodních praktik IBM, včetně jejího zapojení do holocaustu, eugeniky a apartheidu.

Ford sice v IBM zůstal, ale stálo ho to mnoho citových ztrát pro něj i jeho rodinu, zejména pro syna Clyda. Rozhořčený Ford, který byl přehlížen při povyšování, jež si zasloužil, začal obviňovat ze svého osudu barvu pleti a představu, že lidé tmavší pleti, jako byl on, jsou méně inteligentní a méně schopní - přesvědčení, které bolestně rozdělilo jeho i Clyda, jenž ho o dvě desetiletí později následoval do IBM.

Od prvního dne v práci - v obleku s širokými klopami, jasně červeném roláku a obrovském afru - dával Clyde jasně najevo, že je jiný. Jenže IBM se nezměnila. Když i on zažil stejný institucionální rasismus, začal Clyde lépe chápat nenápadné, ale odvážné způsoby, jakými se jeho otec bránil.