Mysl, která našla sama sebe

Recenze čtenářů

Kniha Clifforda Whittinghama Beerse „Mysl, která našla sama sebe“ popisuje jeho osobní zkušenosti s duševní nemocí a jeho cestu k uzdravení a zároveň poukazuje na špatné zacházení s duševně nemocnými v Americe na počátku 20. století. Beersovo vyprávění slouží jako osobní svědectví i jako výzva k systémové reformě péče o duševní zdraví, která nakonec vedla k založení hnutí za duševní hygienu.

Kniha přináší hluboce osobní a pronikavý pohled na duševní nemoci a prokazuje Beersovu jasnost při líčení jeho zkušeností. Slouží jako historická zpráva o zacházení s duševně nemocnými i jako obhajoba humánního zacházení a systémové reformy v péči o duševní zdraví, což ji činí přesvědčivou a působivou.

Někteří čtenáři mohou považovat téma za těžké a znepokojivé kvůli názorným popisům Beersova utrpení a nelidského zacházení s duševně nemocnými v té době. Kniha reflektuje temnou realitu péče o duševní zdraví v historii, což nemusí být vhodné pro všechny čtenáře.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Mind That Found Itself

Obsah knihy:

Mysl, která našla sama sebe od Clifforda Whittinghama Beerse, vychází z tak lidského dokumentu, jaký kdy existoval, a vzhledem k jeho neobvyklé povaze snad žádná věc nepřispívá k jeho hodnotě tolik jako jeho autenticita.

Je to autobiografie, a nejen to: zčásti je to životopis; neboť při vyprávění autorova životního příběhu, který musí vyprávět historii jiného já - já, které bylo dominantní od jeho čtyřiadvacátého do šestadvacátého roku. V tomto období, nepodobném tomu, čím kdy byl, nebo čím byl od té doby.

Životopisná část jeho autobiografie by se dala nazvat historií duševní občanské války, kterou vedl sám na bitevním poli, jež leželo v dosahu jeho lebky.