Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.
Men in Black
Pan Pink:
"Proč si nemůžeme vybrat vlastní barvu? ".
Joe:
"Už jsem to jednou zkoušel, ale nefunguje to. Čtyři kluci se hádají, kdo bude pan Černý.".
-Quentin Tarantino, Reservoir Dogs.
Pánské oblečení se začalo černat v devatenáctém století. Dickens, Ruskin i Baudelaire se ptali, proč se v době nejvyššího bohatství a moci chtějí muži oblékat, jako by šli na pohřeb. Odpověď se skrývá v této historii černé barvy. Během posledních 1000 let docházelo k postupnému rozšiřování nošení černé barvy - od církve ke dvoru, od dvora k obchodnické třídě. Ačkoli černá barva jako módní záležitost byla často elegantní a chytrá, její růst jako kulturního znaku byl živen několika proudy v evropských dějinách - v politice, askezi, náboženských válkách. Teprve v devatenáctém století se však černá jako móda plně prosadila, přičemž nejvýmluvnější svědci neustále viděli souvislosti mezi vkusem pro černou a formami omezení, jimiž se evropská společnost reglementovala.
Harvey se zaměřuje na všeobecný odklon od barev, který začal kolem roku 1800, a sleduje přechod k černé barvě od burgundského dvora v 15. století přes Benátky 16. století, Španělsko 17. století a Nizozemsko. Ve své poutavé studii o významu barev a oděvů využívá obrazy od Van Eycka a Degase po Francise Bacona, náboženské umění, dobové litografie, dřevoryty, kostýmní knihy, novinové fotografie, filmové záběry a související zdroje.
Přestože se ve dvacátém století vkus přiklonil k novým barvám, černá si zachovala svou autoritu i asociace se silou a krutostí. Zároveň je černá stále elegantní a móda se k ní stále vrací. Je to možná barva, která v dějinách získala největší a nejvýznamnější významovou škálu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)