Muslim, obchodník, kočovník, špion: Obchodník, obchodník, špion, čínská studená válka a obyvatelé tibetského pohraničí.

Recenze čtenářů

Kniha je dobře napsanou a poutavou studií prvních let konfliktu Tibetu s Komunistickou stranou Číny, která se zaměřuje na nuance tibetské identity a historickou dynamiku mezi Tibetem a Čínou. Pro popis situace v Tibetu před potlačením represí v roce 1959 navrhuje pojem „říše v malém“. Kniha je sice zábavná a poučná, ale může zaujmout především zájemce o historii a politiku regionu.

Čtivé a živé psaní, pronikavá analýza, poutavé vyprávění, založené na nejnovějších archivních materiálech a rozhovorech, představuje jedinečný pohled na tibetské dějiny, včetně vynikajících map.

Obsah může být omezeně přitažlivý pro širší publikum, obsahuje dlouhé odstavce, kterým by prospělo rozčlenění, a některé pojmy jako „Empire lite“ mohou působit vykonstruovaně.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Muslim, Trader, Nomad, Spy: China's Cold War and the People of the Tibetan Borderlands

Obsah knihy:

V roce 1959 dalajlama uprchl ze Lhasy a Čínská lidová republika se ocitla v krizi na tibetské hranici. Sulmaan Wasif Khan vypráví příběh reakce ČLR na tuto krizi a oživuje přitom neobyčejné postavy: Čínští diplomaté jsou zděšeni pohřbíváním pod širým nebem, guomindangští špioni spolupracují s Tibeťany v Nepálu, obchodníci převážejí sůl přes Himálaj a tibetští muslimové se bouří ve Lhase.

Khan tvrdí, že to, s čím se čínští politici v Tibetu potýkali, nebyl problém třetího světa, ale čtvrtého světa: Peking měl co do činění s lidmi, jejichž způsob života byl definován bezvládím. Když se Maova Čína snažila zpřísnit kontrolu nad neklidným pohraničím, přešla od lehčí ruky k tvrdší a těžší imperiální struktuře.

Tato změna vyvolala dlouhodobé změny v čínské zahraniční politice. Tato kniha, která se pohybuje od hlavních měst po vzdálené horské vesnice, od vrcholných diplomatů po nomády překračující sporné hranice při hledání pastvy, ukazuje Čínu studené války tak, jak ji dosud nikdo neviděl, a odhaluje hluboký vliv tibetské krize na politickou strukturu současné Číny.