Můj West Side Story: A Memoir

Recenze čtenářů

Memoáry George Chakirise „My West Side Story“ získávají pozitivní ohlasy za půvabné a upřímné vyprávění o jeho životě a kariéře, zejména se zaměřením na jeho zkušenosti s filmem „West Side Story“. Mnoho čtenářů oceňuje jeho pokoru, úctu ke kolegům a osobní anekdoty, které v knize sdílí. Některé kritiky však poukazují na nedostatečnou hloubku osobních bojů a příliš pozitivní líčení jeho života.

Podává ucelený přehled o životě a kariéře George Chakirise, zejména o jeho zkušenostech z „West Side Story“. Memoáry jsou chváleny pro okouzlující styl psaní, vřelost a autentické vykreslení Chakirise jako skromného a laskavého člověka. Čtenáři oceňují zařazení osobních anekdot a soukromých fotografií, které umocňují zážitek z četby, a činí ji tak poutavou a poučnou pro fanoušky filmu a hollywoodské historie.

Memoárům je vytýkáno, že jsou příliš pozitivní a obsahují jen málo negativních či kritických poznámek o lidech v jeho životě, což vede některé čtenáře k pocitu, že postrádají hloubku, která se od memoárů očekává. Kniha je popisována jako opakující se a místy se čte spíše jako kariérní životopis než jako procítěná autobiografie. Někteří čtenáři vyjadřují přání, aby se v knize objevilo více upřímných úvah o výzvách, kterým Chakiris během své kariéry čelil.

(na základě 40 hodnocení čtenářů)

Původní název:

My West Side Story: A Memoir

Obsah knihy:

George Chakiris se proslavil rolí vůdce rozzuřeného gangu Bernarda ve filmové verzi West Side Story (1961), za kterou získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

Kniha Moje West Side Story je zasvěceným pohledem na to, jak se tento divadelní a filmový mezník vyvíjel od rozhovoru v manhattanském bytě Jeroma Robbinse, Arthura Laurentse a Leonarda Bernsteina až k deseti Oscarům, třem Zlatým glóbům, dvěma cenám Tony a Grammy. Kniha je zároveň vzpomínkou na Chakirisovu dlouhou a významnou kariéru, důraz je však kladen na West Side Story.

Najdete zde profily hvězd a režisérů filmu, od "úžasné" Natalie Woodové a "milého" Richarda Beymera až po rtuťovitého Jeroma Robbinse a "vášnivou" Ritu Moreno, s níž se Chakiris dodnes přátelí. "Přesně vím, kam patří můj vděk," píše Chakiris, "a stále žasnu nad tím, jak byla, aniž bych to tehdy věděl, jedné noci v roce 1949 vydlážděna radostná cesta mého života, když si Jerome Robbins posadil Leonarda Bernsteina a Arthura Laurentse ve svém bytě a oznámil jim: "Mám nápad."".