Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Myother Tongue
Poezie. Latinskoamerická/latinská studia. Ženská studia. Jak v jazyce sledujeme posuny domova či slabiky, dějiny stávání se? Ukazujeme, co se předává s mateřským mlékem, krví - slovy, vytlačenými z těla na stránku. To tyto básně dělají, krásně se rozlévají, formují v ústech čtenáře. To je "archa postavená k přežití": naše věci postavené slovy kroužícími, matka-dcera-dcera-matka. -- Eleni Sikelianos.
Jsou tu básně, které počítají s dějinami rodiny, generací, jazyka a lásky: jak jsou naše jazyky mateřské, nebo ne, jak jsme darováni a opuštěni. Alcalová píše: "K čemu je dobré postavit/ z nepřítomnosti/ slovo?" Drsné a nádherné, chytré a dojemné, tyto básně jsou nabídkou, která svazuje, rozvazuje, spojuje, láká. -- Hoa Nguyen.
Nová básnická sbírka Rosy Alcalové MYOTHER TONGUE začíná v archivu toho, co ještě nebylo napsáno. S přesností a dynamikou píše z rozhraní mezi smrtí (matky) a narozením (dcery). Co produkuje tělo a co produkuje tělo: porod, trauma, paměť, oběť, bolest, nebezpečí a jazyk utvářený na jazyku i v kultuře a mezery mezi tím, co lze říci, a tím, co chybí, jazykový a existenciální problém nedostatku správných slov. Temnoty v Alcalově díle vycházejí z toho, co se děje, když nevidíme sami sebe v jazycích, které nás formují i ničí, když pracujeme v tomto "snu zvaném peníze". Alcal je {ne}dokumentarista nejvyššího řádu, {ne}dokumentarista toho, co se historie a paměť snaží vymazat. Její básně jsou naléhavé, náročné a strašidelné. -- Daniel Borzutzky.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)