Můj bratr mluví ve snech: O rodině, kráse a sounáležitosti

Recenze čtenářů

Memoáry Catherine Andersonové „Můj bratr mluví ve snech“ jsou dojemnou a krásně napsanou studií jejího vztahu s bratrem Charlie, který trpí neurodiverzitou. Kniha nabízí upřímný pohled na rodinnou lásku, výzvy života s členem rodiny, který má hluboké mentální postižení, a dopad těchto zkušeností na život a tvorbu Andersonové jako básnířky.

Psaní je oceňováno pro svou poetickou kvalitu a emocionální hloubku, účinně zprostředkovávající lásku a porozumění. Čtenáři oceňují upřímné a citlivé líčení rodiny, která se vyrovnává s postižením, i to, jak Charlieho jedinečná komunikace ovlivnila Andersonův osobní a profesní vývoj. Kniha je doporučována pro svůj vhled do problematiky autismu a rodinné dynamiky, díky čemuž je cenná pro široké publikum.

Pro některé čtenáře může být téma emočně náročné, protože se nevyhýbá realitě bolesti a ztráty spojené s péčí o člena rodiny s těžkým postižením. Navíc těm, kteří hledají knihu zaměřenou striktně na vyprávění, může poetický styl a reflexivní pasáže připadat poněkud méně konvenční.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

My Brother Speaks in Dreams: Of Family, Beauty & Belonging

Obsah knihy:

Andersonová s upřímným pohledem sestry popisuje překážky, které jejímu bratrovi Charliemu a jemu podobným ztěžovaly život.

V době, která teprve postupně začala akceptovat lidi s mentálním postižením, byly Charlieho život a cesta, včetně osmi let strávených v ústavech, pro něj i jeho rodinu náročné. Andersonová dojemně popisuje růst všech členů rodiny a Charlieho úspěch při rozvíjení vlastního života.

Oslavuje také tajemství spojení mimo řeč, které pociťovala se svým neverbálním bratrem, a upřímně se vyrovnává s hranicemi svého chápání.