Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha je podnětným a hlubokým zkoumáním historie, náboženství a kultury z pohledu 19. století. Má velký vliv a vyzývá čtenáře k přehodnocení jejich přesvědčení a pochopení lidského vývoje. Přestože se jí dostalo velkého uznání za výmluvnou prózu a hloubku znalostí, čelila také kritice za své imperialistické a etnocentrické názory.
Klady:⬤ Podnětná a pronikavá, zpochybňuje přesvědčení čtenářů o náboženství a civilizaci.
⬤ Dobře napsaná poetická próza, která vystihuje hloubku tématu.
⬤ Vlivné, s myšlenkami, které rezonují v současných kulturních diskusích.
⬤ Poskytuje ucelený přehled o historii a vývoji lidstva.
⬤ Vřele doporučován významnými osobnostmi, jako je Winston Churchill.
Zápory:⬤ Obsahuje imperialistické a etnocentrické názory odrážející viktoriánský kontext.
⬤ Některé myšlenky se mohou zdát zastaralé nebo chybné, zejména pokud jde o předpovědi budoucnosti.
⬤ Místy náročné čtení kvůli složitým myšlenkám a historickému kontextu.
⬤ Potenciální odcizení pro čtenáře, kteří nesouhlasí s autorovou náboženskou kritikou.
(na základě 20 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Martyrdom of Man
Obsah knihy:
Mučednictví člověka bylo historií světa ze zcela nového úhlu pohledu a bylo významným volnomyšlenkářským textem konce devatenáctého století. Bez nadsázky lze říci, že poskytl stejně revoluční pohled na dějiny jako Darwinův pohled na vědu - zcela nový a nenáboženský pohled na věc.
Při vydání v 70. letech 19. století a ještě dlouho poté byla velmi populární a vlivná - Arthur Conan Doyle, H.
G.
Wells a George Orwell byli silně ovlivněni William Winwood Reade (1838-1875) byl britský historik, badatel a filozof. Jeho hlavní dílo The Martyrdom of Man (1872) je sekulární historií západního světa.
Podle jednoho historika se kniha stala jakousi "náhradní biblí pro sekularisty" Reade se v ní pokouší sledovat vývoj západní civilizace v termínech analogických těm, které se používají v přírodních vědách. Využívá ji k prosazování své filozofie, kterou byl politický liberalismus. Závěrečná část knihy vyvolala obrovskou kontroverzi kvůli Readeovu "otevřenému útoku na křesťanská dogmata" a kniha byla odsouzena několika časopisy.
V roce 1872 tehdejší ministerský předseda William Gladstone odsoudil Mučednictví člověka jako jedno z několika "nenáboženských děl" (mezi další patřila díla Augusta Comta, Herberta Spencera a Davida Friedricha Strausse). Reade byl ateista (i když to jeden z žijících členů rodiny zpochybnil) a sociální darwinista, který věřil v přežití nejsilnějších a chtěl vytvořit novou civilizaci: "Reade tvrdil, že válka, otroctví a náboženství sice byly kdysi nezbytné, ale ne vždy; v budoucnu může lidský pokrok zaručit pouze věda. Cecil Rhodes, jihoafrický politik a podnikatel narozený v Anglii, prohlásil, že tato kniha "ze mě udělala to, čím jsem".
Mezi další obdivovatele Mučednictví člověka patřili H. G.
Wells, Winston Churchill, Harry Johnston, George Orwell, Susan Isaacsová a Michael Foot. Název knihy je dobře známý i mnohým, kteří ji nečetli: v románu Arthura Conana Doyla Znamení čtyř říká Sherlock Holmes doktoru Watsonovi: "Dovolte mi, abych vám doporučil tuto knihu - jednu z nejpozoruhodnějších, jaké kdy byly napsány." V. S.
Pritchett chválil Umučení člověka jako "jediný, vynikající, dramatický, nápaditý historický obraz života, který byl inspirován viktoriánskou vědou".
Protože Umučení člověka (na viktoriánské poměry) poměrně vstřícně popisovalo africké dějiny, W. E. B.
Du Bois jej uznale citoval ve svých knihách The Negro (1915) a The World and Africa (1947). Další Readovo sekularistické dílo, "The Outcast", je krátký román o mladém muži, který se musí vyrovnat s odmítnutím ze strany svého věřícího otce a se smrtí své ženy. (wikipedia.org)
