Mons, dělostřelecká bitva

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 6 hlasů.

Původní název:

Mons, an Artillery Battle

Obsah knihy:

Tato kniha je historií bitvy u Monsu v srpnu 1914. Značně se liší od příběhu, který je jako skutečnost zachycen v oficiálních dějinách a v pozdějších zprávách, které na nich závisejí. Je založena na zkoumání válečných deníků téměř všech britských jednotek zapojených do bitvy, se zvláštním zřetelem k dělostřelectvu, čímž osvětluje taktické záměry všech zbraní v každé fázi bitvy. Dělostřelectvo mělo provedeny taktické přípravy pro zacházení se svými děly v bitvě. Všechny jednotky britské armády se řídily pravidly polní služby. Zkoumá se ústřední úloha, kterou oba tyto předpisy v bitvě hrály.

Při dokumentování rozkazů a následných akcí nižších jednotek je zpochybněno mnoho běžně uváděných tvrzení v publikacích týkajících se bitvy, a to i z poslední doby. Britové šli do bitvy bez velké části svého polního dělostřelectva. Německé polní dělostřelectvo šlo do bitvy se zcela vadnou municí. Již tyto dvě skutečnosti samy o sobě zásadně mění konvenční vyprávění. Vysvětluje se primární význam dobře rozmístěného dělostřelectva, které podporovalo manévry britské armády. Je popsána běžná ochrana, kterou děla poskytovala přiděleným pěším praporům, a zdokumentován ničivý účinek palby německých houfnic na řadu britských pěších a dělostřeleckých jednotek.

Každý ze tří vysoce postavených britských generálů reagoval na bitevní stres jinak a jejich obavy lze podrobně sledovat a zkoumat. Generál French, velící britským expedičním silám, měl události pod přísnější kontrolou, než se obecně traduje. Generál Smith-Dorrien z II. sboru je potvrzen jako hlavní strůjce bojů toho dne; a se štěstím na své straně vybojoval téměř bezchybné tažení. Oba spoléhali na generála Haiga, že přivede svůj I. sbor na podporu II. sboru. Nejenže tento rozkaz k postupu neuposlechl, ale neupozornil ani generála Francouze, ani II. sbor, že podporu odepírá. Tím porušil armádní předpisy a ohrozil celé síly. Ze záznamů vyplývá, že stranil svému štábu a vydával takovou řadu rozkazů a protirozkazů, že své muže rozčiloval a demoralizoval. Zpráva generála Haiga o bitvě je často citovaným primárním zdrojem. Ze dne před bitvou je natolik nepřesná, že je jako shrnutí událostí téměř bezcenná. Kdyby byly v té době známy všechny podrobnosti o jeho počínání v daný den, mohl být odvolán pro neschopnost. Mohl být dokonce postaven před válečný soud.

Zkoumá se také, jak každý ze tří generálů vnímal roli dělostřelectva pod svým velením, a to z hlediska jejich předchozích vojenských zkušeností. Původ nedostatečného využívání dělostřelectva britskou armádou v pozdější fázi války lze vysledovat; částečně v profesionální struktuře armády v roce 1914 a kvalitách, které by se ztratily s rostoucími ztrátami, a částečně v generálech jezdectva, kteří vítězili nad generály pěchoty ve směřování budoucích kampaní britské armády.

Bitva u Monsu byla generální zkouškou války na západní frontě. Měla nepoměrně větší význam pro určení toho, jak si britská armáda v budoucnu poradí. Zaslouží si, aby ji studenti tohoto období lépe pochopili.