Monopsonistické trhy práce a rozdíly v odměňování žen a mužů: teorie a empirické důkazy

Původní název:

Monopsonistic Labour Markets and the Gender Pay Gap: Theory and Empirical Evidence

Obsah knihy:

1. 1 Stanovení mzdy vs.

pobírání mzdy vmonografiiMonopsonie v pohybu: Manning (2003a, s. 3) začíná svou argumentaci ve prospěch monopolního přístupu k jevům na trhu práce přesvědčivým argumentem proti dokonalé konkurenci: „Co se stane, když zaměstnavatel sníží mzdu, kterou vyplácí svým zaměstnancům, o jeden cent? Velká část ekonomie práce je postavena na předpokladu, že všichni stávající pracovníci okamžitě opustí rm, protože to je důsledek předpokladu dokonalé konkurence na trhu práce. ' Vezmeme-li tento model doslova, pak by to skutečně byla jeho předpověď.

Jinak než na dokonale konkurenčním trhu práce, kde jsou zaměstnavatelé mzdovými příjemci, kteří se nemohou odchýlit od tržní mzdy, předpokládá monopsonistický přístup, že zaměstnavatelé mají významnou sílu při stanovování mezd a skutečně svou tržní sílu exis tují. Jinak řečeno, tvrdí, že někteří pracovníci zůstávají v podniku, což mu dává určitou volnost při stanovování mezd.

Technicky vzato, hlavní rozdíl mezi oběma modely spočívá v tom, že v dokonalé konkurenci je nabídka práce, které podnik čelí, neomezeně pružná, zatímco v případě monopsonu to neplatí. Manning má sice pravdu, když tvrdí, že model dokonale konkurenčního trhu práce stále dominuje výuce a značné části ekonomie práce, ale samozřejmě existují významné výjimky, například mzda za efektivitu (např.

Schlicht, 1978; Salop, 1979a; Shapiro a Stiglitz, 1984; Yellen, 1984), nezaměstnanost v oblasti vyhledávání a eq- librium (např.