Moje jaderná noční můra: Vedení Japonska přes fukušimskou katastrofu k budoucnosti bez jaderných zbraní

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

My Nuclear Nightmare: Leading Japan Through the Fukushima Disaster to a Nuclear-Free Future

Obsah knihy:

Naoto Kan, který byl v době jaderné katastrofy ve Fukušimě v březnu 2011 japonským premiérem, se stal všudypřítomným a přesvědčivým hlasem celosvětového protijaderného hnutí. Kan přirovnal možnou nejhorší devastaci, kterou by mohla způsobit havárie jaderné elektrárny, pouze k „velké světové válce“. Nic jiného nemá stejný dopad. Japonsko uniklo takovému hroznému osudu během katastrofy ve Fukušimě, řekl Kan, jen „díky štěstí“. Přesto musel Kan učinit několik rozhodnutí s pevnými nervy, která vyžadovala, aby šly veškeré emoce stranou. V dnes již proslulém telefonátu z Tepco, kdy společnost požádala, aby v zájmu vlastní bezpečnosti stáhla všechny své zaměstnance z neovladatelné fukušimské lokality, jim Kan řekl ne. Zaměstnanci musí zůstat. Několik málo lidí by se muselo obětovat, aby zachránili mnohé. Kan věděl, že opuštění lokality Fukušima Daiiči by způsobilo prudký nárůst úrovně radiace v okolním prostředí. Jeho naléhání na to, aby pracovníci společnosti Tepco zůstali ve Fukušimě, bylo možná jedním z nejvíce neopěvovaných momentů hrdinství v celé smutné sáze. -- The Ecologist.

11. března 2011 vyvolalo mohutné podmořské zemětřesení u japonského pobřeží ničivé vlny tsunami, které následně způsobily roztavení tří reaktorů v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči. Fukušima, která je spolu s Černobylem nejhorší jadernou katastrofou v historii, bude mít trvalé následky pro celé generace. Do 3. 11 japonský premiér Naoto Kan podporoval využívání jaderné energie. Jeho postoj se však radikálně změnil, když Kan sledoval vývoj jaderné katastrofy v elektrárně Fukušima č. 1 a pochopil, že může Japonsko fyzicky, ekonomicky i politicky zničit. V knize Moje jaderná noční můra Kan fascinujícím způsobem popisuje den po dni své činy během otřesného týdne po zemětřesení. Zaznamenává útrpná rozhodnutí, která musel učinit, když byl rozsah zkázy jasný a hrozba jaderné katastrofy se stále zvětšovala - rozhodnutí učiněná na základě informací, které byly často nespolehlivé. Například Kan, frustrovaný z nejasností ze strany vedení společnosti Tepco, která elektrárnu vlastnila, se rozhodl navzdory rizikům navštívit Fukušimu osobně, aby si mohl promluvit s ředitelem elektrárny a zjistit, co se na místě skutečně děje.

Jak podrobně popisuje, jen díky kombinaci mimořádného štěstí a tvrdé práce se podařilo zabránit úplnému roztavení všech fukušimských reaktorů, což by si vyžádalo evakuaci třiceti milionů obyvatel tokijské metropolitní oblasti. V knize, která poprvé vyšla v Japonsku v roce 2012, Kan také vysvětluje svůj odpor k jaderné energii: Pochopil jsem, že jaderná havárie s sebou nese tak velké riziko, že by mohla vést ke kolapsu země. Když na Kana v srpnu 2011 tlačila opozice, aby odstoupil z funkce premiéra, souhlasil s tím až po přijetí zákona na podporu investic do alternativních zdrojů energie. Jako dokument o krizovém řízení během téměř nepředstavitelné katastrofy i jako přesvědčivý argument o nebezpečí jaderné energie je kniha Moje jaderná noční můra nezbytnou četbou.