Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.
My Daughter, the Teacher: Jewish Teachers in the New York City Schools
"Můj syn, lékař" a "moje dcera, učitelka" patřily k nejoblíbenějším frázím židovských přistěhovaleckých rodičů," píše Ruth Markowitzová v příběhu židovských žen, které učily v New Yorku. Učitelské povolání bylo pro dcery přistěhovalců atraktivní.
Poskytovalo status, jistotu, bylo slučitelné s manželstvím a licence nevyžadovaly nákladné vzdělání. V meziválečných letech začaly v New Yorku učit židovské ženy v nebývale velkém počtu. V roce 1960 tvořily většinu všech newyorských učitelů židovské ženy.
Ruth Markowitzová v rozhovorech s jednašedesáti vysloužilými učitelkami přetvořila jejich životy a dalekosáhlý vliv, který měly na veřejné školství.
Tyto ženy čelily mnoha překážkám - od nedostatečné rodičovské a finanční podpory až po diskriminaci -, když se snažily získat vzdělání. Ženy, které dokončily vzdělání, měly stále problémy s hledáním učitelského místa, zejména v období hospodářské krize.
Jakmile byly přijaty, čekaly je přeplněné třídy, špatně udržované prostory, obrovské množství papírování, málo volných hodin a nespočet mimoškolních povinností. Také se ocitli v situaci, kdy poskytovali sociální služby; Markowitz nachází velké množství učitelů, kteří se zajímali o děti z menšin. Učitelé, s nimiž Markowitz vedl rozhovory, často souhlasí s hodnocením jiných, že 30.
léta 20. století byla ve školách svým způsobem zlatým věkem. Učitelé v důchodu vzpomínají na těžké časy, ale také na svou lásku k výuce a na to, jak se jim ve třídách dařilo měnit svět k lepšímu.
Jejich energie, iniciativa a elán pomohou inspirovat dnešní učitele, kteří se ve svých třídách potýkají s vážnými problémy drog, těhotenství mladistvých a násilí.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)