Moje cesta tak daleko

Recenze čtenářů

Kniha vypráví inspirativní životní příběh kanovníka Andrewa Whitea, známého jako bagdádský vikář, a popisuje jeho pozoruhodné zkušenosti se smířením a službou na Blízkém východě, a to i přes těžké osobní problémy, včetně jeho boje s roztroušenou sklerózou. Čtenáři najdou v knize plno poutavých příběhů, humoru a pokory, které nabízejí hluboký vhled do víry a lidské schopnosti lásky a porozumění v konfliktních oblastech.

⬤ Poutavé vyprávění plné zajímavých detailů
⬤ inspirativní a dojemný životní příběh
⬤ humorné a procítěné psaní
⬤ nabízí hluboký vhled do smíření a víry
⬤ čtenáři dobře přijaté pro svou autentičnost a působivost
⬤ ukazuje odolnost lidského ducha
⬤ poskytuje jedinečný pohled na blízkovýchodní konflikty
⬤ vhodné pro široké publikum nejen pro zájemce o náboženství.

⬤ Chybí přehledná chronologická časová osa, což ztěžuje její sledování
⬤ některým čtenářům připadala nudná nebo se příliš zaměřovala na raný život spíše než na nedávné mírové aktivity
⬤ mohla by prospět hlubší rozpracování některých témat
⬤ někteří se potýkali s problémem udržet si přehled v množství představených jmen.

(na základě 71 hodnocení čtenářů)

Původní název:

My Journey So Far

Obsah knihy:

Andrew White je něco jako legenda: muž s velkým šarmem a energií, jehož osobní utrpení neodvrátilo od jeho role jednoho z nejdůvěryhodnějších světových zprostředkovatelů a usmiřovatelů. Jako dítě a mladý muž vyrůstající v Londýně byl Andrew White často nemocný.

Zaměřil se na práci v oboru anesteziologie, což se mu podařilo, ale později zjistil, že je povolán do anglikánské duchovní služby. Od té doby se významně podílel na práci na usmíření, a to jak mezi křesťany a židy, tak mezi šíity a sunnitskými muslimy. Jako vikář kostela svatého Jiří v Bagdádu, jediného anglikánského kostela v Iráku, vede tým, který ve velkém měřítku a často v neutěšených podmínkách poskytuje potraviny, zdravotní péči a vzdělání.

Navzdory bolestem způsobeným roztroušenou sklerózou se mu přesto daří být prostředníkem mezi protichůdnými extrémy. Často se účastní vyjednávání o rukojmích a sehrál klíčovou roli při ukončení obléhání kostela Narození Páně v Jeruzalémě.

Mezi jeho osobní přátele patří Jásir Arafat a papež Jan Pavel II. Byl unesen, žije v neustálém nebezpečí a ISIS pro něj představuje stále větší hrozbu.

Důvěřují mu ti, kteří důvěřují jen málokomu.