Původní název:
Modernity between Wagner and Nietzsche
Obsah knihy:
Kniha Modernita mezi Wagnerem a Nietzschem analyzuje Wagnerovy opery a spisy s cílem dokázat, že myšlenky, na nichž jsou založeny, jsou v rozporu s hodnotami, které jsou pro modernitu zásadní, a že je falšují. Tato kniha rovněž analyzuje myšlenky, které jsou ústředním bodem Nietzscheho filozofie, a dokazuje, že hodnoty, na jejichž základě se rozchází s Wagnerem a zavrhuje jejich společného učitele Schopenhauera, jsou hodnotami základními pro modernitu.
Brayton Polka využívá kritického rozlišení, které Kierkegaard činí mezi křesťanstvím a křesťanstvím. Křesťanství představuje to, co Nietzsche nazývá vírou, která se předpokládá v bezpodmínečném chtění pravdy při vyslovení ano životu. Křesťanství naproti tomu představuje špatnou víru nihilismu ve vyslovení ne životu.
Polka pak ukazuje, že Wagner v návaznosti na Schopenhauera reprezentuje křesťanství tím, že ve svých operách ukazuje, že život není nic jiného než smrt a smrt není nic jiného než život. Jinými slovy, smyslem vůle je pro Wagnera anihilace vůle, neboť teprve ve smrti a skrze ni se člověk osvobozuje od života jako svévolně hříšného.
Nietzsche naproti tomu odpovídá biblickému pojetí, že existence je stvořena z ničeho, z ničeho, co není stvořeno k obrazu Božímu, že jakékoli tvrzení, že vůle může chtít nechtít, je rozporuplné, a tudíž nepravdivé. Neboť nechtít je ve skutečnosti stále chtít nic.
Nietzsche tedy ukazuje, že před vůlí není úniku. Buď lidé chtějí pravdu, když říkají ano životu jako stvořenému z ničeho, nebo když skutečně nechtějí nic, říkají životu ne, když uctívají křesťanského Boha, který je mrtvý.
