Moderní americká armáda

Recenze čtenářů

Kniha složená z esejů má smíšené ohlasy, čtenáři některé aspekty oceňují, jiné kritizují. Za pozornost stojí nevyrovnaná kvalita obsahu a zaměření na politickou korektnost.

Výběr esejů poskytuje řadu pohledů na vztah mezi vojenskou a civilní společností a někteří čtenáři v něm i přes kritiku našli hodnotu.

V některých oblastech kniha postrádá hloubku, například kapitola o ztrátách na životech mohla být delší. V esejích je cítit politická korektnost a několik přispěvatelů je vnímáno jako odtržených od vojenských zkušeností. Zklamáním bylo i očekávání, že knihu napsal výhradně Kennedy.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Modern American Military

Obsah knihy:

Nástup dobrovolnických jednotek a vývoj moderního vedení války proměnily naši armádu a změnily ji závažným, i když nenápadným způsobem, který si uvědomuje jen málo Američanů. Tento podnětný svazek, jehož editorem je historik David M. Kennedy, držitel Pulitzerovy ceny, přináší poznatky pozoruhodné skupiny vědců, kteří vrhají nové důležité světlo na změny, jež ovlivňují dnešní ozbrojené síly.

Na začátku knihy je předmluva bývalého ministra obrany Williama J. Perryho a autoři se v ní věnují historickému přístupu a zkoumají neustále se měnící strategické, politické a fiskální souvislosti, v nichž jsou ozbrojené síly cvičeny a nasazovány, a neustále se měnící cíle, kterých mají dosáhnout v prostředí po 11. září 2001. Nabízejí také silné úhly pohledu. Lawrence Freedman si například bere na paškál, že vedení armády nekriticky přijímá high-tech revoluci ve vojenských záležitostech, když se "konvenční" vedení války zdá být stále méně pravděpodobné. A významný psychiatr Jonathan Shay varuje, že následkům po bitvě, které nazývá "morálními zraněními", se v současnosti nedostává dostatečné pozornosti ze strany armády a lékařů. Snad nejvíce znepokojující je, že Karl Eikenberry nastoluje otázku "politického vlastnictví" armády v éře dobrovolnické služby a uvádí argument, že při absenci politických protestů, které byly běžné v době odvodů, se vládní činitelé cítili svobodní při provádění vojenských operací v Iráku i Afghánistánu. Andrew Bacevich jde ještě dál, když píše, že "už to není naše armáda; už léta není; je jejich (vlády) a oni si ji hodlají ponechat.".

V tomto svazku se setkávají přední myslitelé, kteří se zabývají otázkami, jako je kdo a proč slouží, vliv neuniformovaných "kontraktorů" ve válečné zóně a rostoucí role žen v boji, a osvětlují tak americkou armádu na počátku 21. století.