Modely reprezentace v české literární historii

Původní název:

Models of Representation in Czech Literary History

Obsah knihy:

V posledních dvaceti letech svého vědeckého působení na poli literární historie se autoři zaměřili převážně na zkoumání různých možných způsobů psaní literární historie s podněty a inspirací, které přinesla nejnovější literární teorie. Výsledkem jejich dlouhých diskusí jsou dvě zásadní otázky.

1) Jak by se v literárních textech mohly odehrávat stopy určité doby či určitého historického období a jak jsme schopni tyto stopy historických strategií, idejí, cílů či imaginativních struktur rozpoznat? Koncepty reprezentací - dnes v humanitních vědách často diskutované - se nám jeví jako užitečný nástroj, který by mohl literárnímu historikovi, jenž je konfrontován s různorodou škálou literárních textů určitého historického horizontu, pomoci konstruovat jeho úvahy na základě stop vystupujících z minulosti.

2) Co představují historické události odehrávající se v jednom specifickém kontextu určitého času a prostoru (např. v malé zemi, jako jsou české země) pro čtenáře jiných časů a prostorů? Lze takovou obecnou úvahu případně specifikovat a zaměřit se např. na exilové autory, kteří jsou nuceni sledovat a být svědky takové de-kontextualizace z odstupu svého exilu? Jaké jsou možnosti exilového spisovatele zpochybnit reprezentace a další diskursivní praktiky produkované oficiální literaturou, zejména v období totalitních režimů?

V první části této knihy jsou teoretické přístupy ke koncepcím reprezentací diskutovány zejména ve vztahu k praktické práci literárního historika.

Druhá část knihy přináší rozmanité případové studie, v nichž jsou zvažovány různé způsoby historických a ideologických reprezentací v literárních textech. Obecný rámec těchto výkladů je postaven na polaritě mezi velkými kanonickými exilovými osobnostmi, jako je Milan Kundera, a exilovými či emigrantskými českými spisovateli, kteří zůstali ve stínu a byli téměř zapomenuti.