Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 6 hlasů.
Speaking with the Dead in Early America
V pozdně středověkém katolicismu používali truchlící celou řadu praktik, aby si udrželi spojení se zesnulými - především víru v očistec, prostřední místo mezi nebem a peklem, kde mohou duše pomoci svými činy. Na počátku 16.
století reformace očistec zrušila, protože její představitelé nechtěli, aby pozornost věnovaná mrtvým snižovala oddanost lidí Bohu. Ale zatímco reformace měla ukončit komunikaci mezi živými a mrtvými, ukázalo se, že výsledek byl ve skutečnosti složitější, než si historici uvědomovali. Ve třech stoletích po reformaci si protestanti představovali pokračující vztahy s mrtvými a touha po těchto vztazích začala tvořit důležitý - a od té doby opomíjený - aspekt protestantské víry a praxe.
V knize Mluvení s mrtvými v rané Americe se historik Erik R. Seeman věnuje 300 let trvající historii protestantské komunikace s mrtvými.
Seeman líčí příběh vztahů protestantů se zesnulými od alžbětinské Anglie přes puritánskou Novou Anglii a dále přes americké osvícenství až do poloviny 19. století, kdy došlo k rozmachu zájmu o spiritismus. Autor shromažďuje širokou škálu pramenů, aby odhalil víru a praktiky jak obyčejných lidí, zejména žen, tak náboženských vůdců.
Tento rozsáhlý výzkum odhaluje, jak kázání, elegie a epitafy zobrazovaly mrtvé jako ty, kteří mluví nebo jsou oslovováni, jak duchařské příběhy a gotická fikce zobrazovaly propustnou hranici mezi tímto a oným světem a jak společenské písně a pohřební hymny podněcovaly zpěváky k představě komunikace s mrtvými. Kniha Mluvení s mrtvými v rané Americe tak odvážně reinterpretuje protestantismus jako náboženství, v němž mrtví hráli ústřední roli.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)