Mezinárodní finanční instituce, změna klimatu a naléhavá potřeba usnadnit investice do čisté energie v rozvojových a rozvíjejících se tržních ekonomikách

Původní název:

International Financial Institutions, Climate Change & the Urgency to Facilitate Clean Energy Investment in Developing & Emerging Market Economies

Obsah knihy:

Změna klimatu patří k nejzávažnějším výzvám, kterým kdy lidstvo čelilo, a je možná největším selháním trhu, jaké kdy svět zažil. Zároveň jsou na celém světě k dispozici čisté nevyužívané zdroje energie, které by mohly pomoci řešit problémy klimatu a životního prostředí a zároveň zlepšit život lidí. Je pravděpodobné, že většina zvýšené poptávky po energii bude v budoucnu v rozvojových a rozvíjejících se zemích. Tam se také nachází většina nevyužívaných zdrojů čisté energie. Výzva změny klimatu vyžaduje od mezinárodního společenství důrazné komplexní a rozhodné kroky. Projekty v oblasti čisté energie jsou obvykle rozsáhlé, kapitálově náročné a dlouhodobé. Vyžadují dlouhodobý závazek všech zúčastněných subjektů a také vzájemnou důvěru. Mezinárodní finanční instituce (MFI), včetně skupiny Světové banky a regionálních rozvojových bank, mohou hrát klíčovou roli při podpoře využívání čistých zdrojů energie tím, že usnadní investice do čisté energie na rozvojových a rozvíjejících se trzích. Tato kniha se zaměřuje na tyto výzvy, a to především na příkladech projektů geotermální energie, ale také na příkladu velkého projektu vodní elektrárny, který ilustruje, jak byly nástroje financování a snižování rizik mezinárodních finančních institucí, jakož i národních agentur, jako jsou agentury pro vývozní úvěry (ECA), využity k mobilizaci finančních prostředků v obtížném investičním prostředí.

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol. První kapitola pojednává o současném globálním investičním režimu a o neexistenci mezinárodní organizace pro investice srovnatelné se Světovou obchodní organizací, která by se zaměřovala na přeshraniční obchod. Druhá kapitola zkoumá skupinu Světové banky a její důraz na půjčky namísto záruk pro mobilizaci kapitálu. Třetí kapitola se zabývá mezinárodními finančními institucemi, včetně regionálních rozvojových bank, a jejich nástroji pro zmírnění rizika. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na to, jak mohou mezinárodní finanční instituce více využívat své nástroje na podporu přeshraničních projektů čisté energie v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách. Pátá kapitola hodnotí účinnost nástrojů na zmírňování rizik, které používá skupina Světové banky. Šestá kapitola analyzuje počáteční náklady na rozvoj spojené s geotermálním rozvojem a geotermálními projekty. Sedmá kapitola analyzuje náklady a přínosy využití partnerství veřejného a soukromého sektoru pro projekty čisté energie. Osmá kapitola se zaměřuje na sporný multilateralismus a nedávné založení nových mezinárodních finančních institucí pod čínským vedením, tj. asijské banky pro investice do infrastruktury a nové rozvojové banky (BRICS). Devátá kapitola se zabývá Islandem a jeho geotermálním klastrem a také tím, jak by se rozvojové a rozvíjející se země mohly poučit z islandských zkušeností.

Desátá kapitola analyzuje vybrané přeshraniční projekty v oblasti čisté energie, včetně geotermální a vodní energie, a ukazuje, jak byly v praxi využívány různé nástroje financování a zmírňování rizik. Jedenáctá kapitola zdůrazňuje naléhavost globálních opatření k řešení klimatické krize, které lidstvo čelí. A konečně závěrečná kapitola ukazuje, jak mohou být mezinárodní finanční instituce klíčovými nástroji pro úspěšná globální klimatická řešení. Kniha čerpá z autorových zkušeností ze tří kontinentů (Afrika, Asie a Evropa), které získal jako pracovník skupiny Světové banky.