Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha se setkala se smíšenými ohlasy, přičemž někteří chválí její krásný rukopis a akademickou hloubku, zatímco jiní ji považují za zklamání a příliš složitou.
Klady:⬤ Krásně napsaná
⬤ brilantní a inspirativní
⬤ rozsáhlý výzkum
⬤ poučná o řečnických figurách.
Zápory:⬤ Některé části jsou příliš podrobné
⬤ mohou být zklamáním
⬤ obtížně se čtou
⬤ k plnému docenění mohou vyžadovat vědeckou průpravu.
(na základě 4 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Metaphor
Obsah knihy:
Denis Donoghue se věnuje metafoře a jejím méně významným příbuzným, přirovnání, metonymu a synekdoše. Metafora ("přenášení nebo nesení napříč") předpokládá, že obyčejné slovo mohlo být použito ve výroku, ale nebylo. Místo něj se objevuje něco jiného, neočekávaného. Smyslem metafory je obohatit čtenářův prožitek tím, že v něm vyvolá různé asociace. Síla dobré metafory spočívá v tom, že dá něčemu jiný život, nový život. Základní charakter metafory, říká Donoghue, je prorocký. Metafory mají v úmyslu změnit svět tím, že změní naše vnímání světa.
V centru Donoghueovy studie stojí myšlenka, že metafora umožňuje největší svobodu v užívání jazyka, protože osvobozuje jazyk od místních povinností reference a denotace. Metafory se spolčují s myslí v jejím užívání svobody. Metafora je oslavou imaginativního života par excellence, od Donoghueových úvah o latinských hymnech Tomáše Akvinského, prokládaných autobiografickými úvahami, až po jeho agilní a pronikavé čtení Wallace Stevense.
Když Donoghue zkoumá dějiny metafory a odporu vůči ní, od Aristotela až po George Lakoffa, je to mazaný, přesvědčivý a přesvědčivý společník. Zabývá se také otázkou, zda metafory mohou někdy skutečně zemřít. Na každé stránce knihy Metafory se odráží moudrost nashromážděná za desítky let četby a čirá láska k jazyku a životu.
