Hodnocení:
Kniha Martina Van Crevelda „Měnící se tvář války“ se setkala se smíšenými ohlasy. Zatímco někteří čtenáři ji chválí za pronikavé analýzy a čtivý text, jiní ji kritizují za zjevnou politickou zaujatost, faktické nepřesnosti a styl, který nemusí být plynulý. Kniha se zabývá vývojem válečnictví od první světové války až po moderní konflikty, ale podle některých názorů jí v některých oblastech chybí hloubka.
Klady:⬤ Informativní a dobře napsaná kniha, která zpřístupňuje složitá témata.
⬤ Poskytuje stručné shrnutí moderních válečných trendů.
⬤ Nabízí cenné poznatky o současné povstalecké taktice a protipovstaleckých strategiích.
⬤ Jasně analyzuje historické události a vývoj válečnictví.
⬤ Vhodné pro čtenáře se zájmem o vojenskou historii a strategii.
⬤ Obsahuje faktické nepřesnosti a obecná tvrzení bez dostatečných důkazů.
⬤ Některé části se čtou spíše jako politický komentář než jako historická analýza.
⬤ Povrchní zpracování některých válek po druhé světové válce.
⬤ Styl psaní může být pro některé čtenáře obtížně srozumitelný.
⬤ Kritika ze strany zkušených čtenářů ohledně vnímaného poklesu kvality oproti Van Creveldovým předchozím dílům.
(na základě 20 hodnocení čtenářů)
The Changing Face of War: Combat from the Marne to Iraq
Jeden z nejvlivnějších odborníků na vojenskou historii a strategii nyní napsal své opus magnum, originální a provokativní popis posledních sta let globálních konfliktů. Měnící se tvář války je kniha, která odhaluje cestu, jež vedla do slepé uličky v Iráku, proč jsou dnes silné stálé armády bezmocné proti špatně vybaveným povstalcům a jak lze v budoucnu udržet bezpečnost suverénních států.
Martin van Creveld věnuje velkou pozornost nepředvídatelnému lidskému faktoru a bere nás na cestu od střetů mohutných armád v minulém století k dnešním krátkým, technicky vyspělým, jednostranným střetům a frustrujícím bažinám. Zde je svět, jaký byl v roce 1900, ovládaný hrstkou "velmocí", většinou evropských, s ještě čerstvými vzpomínkami na války osmnáctého století. Armádám stále veleli důstojníci na koních, zprávy se předávaly rukama, bubnem a troubením. Telegraf, telefon a rádio způsobily revoluci v komunikaci, velké bitevní lodě jako britský Dreadnought, tank a letadlo změnily způsob vedení války.
Van Creveld vykresluje působivý portrét první světové války, v níž se armády počítaly na miliony, ztráty - jako například v katastrofální bitvě na Marně - byly ohromující a byly zavedeny nové smrtící zbraně, jako například jedovatý plyn. Plány Německa na vymanévrování nepřátel a dosažení vítězství nakonec vyšly naprázdno, protože bitevní linie zkostnatěly a vítězi se stali ti, kteří dokázali vyrobit nejvíce zbraní a zajistit nejvíce vojáků.
Kniha Měnící se tvář války nás pak posouvá k ještě většímu globálnímu krveprolití druhé světové války. Inovace v obrněné válce a letectvu spolu s technologickými průlomy od radaru po atomovou bombu změnily válku z prostého masakru na komplexní událost vyžadující nové odborné znalosti - to vše ve službách krutosti, od Pearl Harboru přes Dachau až po Hirošimu. Další vývoj jaderných zbraní během studené války posunul národy od vedení válek k jejich odstrašování: Počet aktivních vojáků se snižuje a vliv armády klesá, protože politiku určují civilní think-tanky a dobrovolnické síly "oddělují" myšlenku obrany od světa běžných lidí.
Dnešní válka, říká van Crevald, je směsicí starověku a pokroku, protože nejmodernější armády nedokážou porazit malé skupiny hrubě vybavených partyzánů a teroristů, což je vzorec, který začal odchodem Velké Británie z Indie a vyvrcholil americkými neúspěchy ve Vietnamu a Iráku, příklady toho, co autor nazývá "dlouhým, téměř nepřerušeným záznamem neúspěchů".
Jak se poučit z nedávné minulosti a přetvořit armádu pro tuto novou výzvu - jak v jistém smyslu ještě zachránit svobodný svět - je konečným ponaučením této velké, odvážné a varovné práce. Kniha Měnící se tvář války se jistě stane standardním zdrojem informací o tomto zásadním tématu.
