Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Původní název:
My Heart Remembers
Obsah knihy:
Z předmluvy Anny Mundow.
"Pokud poezie nepřichází tak přirozeně jako listí na strom, je lepší, když nepřichází vůbec," prohlašuje John Keats v dopise příteli v roce 1818. A Dorothy Johnsonová, píšící o něco více než dvě stě let později, dospěla ke stejnému závěru.
"Nemohu báseň přinutit / jako amarylis / v květináči...," poznamenává v jednom z mnoha skvostů, které tvoří tuto sbírku. Zbloudilá myšlenka nebo vzpomínka, změna počasí, nedávné úmrtí, dávný mýtus - cokoli z toho může přiletět jako pták na krmítko na dvorku, dožadovat se pozornosti a podněcovat její fantazii. Pak se postupně a záhadně její "okamžik vidění", jak to kdysi popsal jiný anglický básník, stane něčím, co můžeme vidět a cítit i my.
Některé básně jsou zde jako dobré vtipy. Překvapí nás - přemýšleli jste někdy o gravitaci a... omáčce? Jiné se dotýkají srdce, jako když si Dorothy ve svém věnování představuje kardiochirurgy, kteří jí vyměnili děravou chlopeň. Jiné zase zachycují úzkosti a absurdity naší současné doby. Ale díky Dorothyině lehkému rukopisu - který se zdokonalil během jejího celoživotního čtení a psaní - je celkový účinek, ať už je téma jakékoli, rozkošný.
Při čtení si budete připadat, jako byste byli přivítáni v její kuchyni, kde vás zaujmou nejrůznější předměty, některé rozmarné, jiné elegantní. Pak si uvědomíte, že se u stolu nějakým způsobem zhmotnila všechna čtyři roční období Nové Anglie spolu s hrstkou předků a řadou řeckých bohů. Tento mazaný kouzelník je všechny - a ještě víc - vykouzlil ze vzduchu. A že je to hostina.
