Mé jméno na jeho jazyku: Básně

Recenze čtenářů

Laila Halaby ve své básnické sbírce „mé jméno na jeho jazyku“ složitě proplétá osobní a politická témata, přičemž se přístupným jazykem a s citovou hloubkou zabývá kulturní identitou, rasismem a sounáležitostí. Recenzenti chválí její silný vypravěčský styl a relativní zkušenost s orientací ve dvojí identitě. Nicméně zatímco sbírka je oslavována pro svá bohatá témata, někteří čtenáři vyjadřují obecnou nechuť k poezii, což naznačuje, že nemusí oslovit všechny milovníky poezie.

Poezie je silná a přístupná, promlouvá přímo k emocím čtenářů. Účinně se v ní mísí osobní prožitky s politickými tématy. Básně jsou inspirovány autorovým bohatým kulturním zázemím, díky němuž se stávají přístupnými a poutavými. Recenzenti oceňují styl vyprávění, který působí konverzačně a intimně.

Někteří čtenáři mají k poezii obecně averzi, což jim může bránit v docenění díla. Zatímco mnozí považují témata za blízká, jiní nemusí mít rádi poezii bez kontextu nebo prvků představení, což může ovlivnit jejich zaujetí textem.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

My Name on His Tongue: Poems

Obsah knihy:

Bestsellerová spisovatelka a držitelka ceny PEN Halaby představuje čtenářům svou první básnickou sbírku.

Tyto básně, které jsou velmi osobní a vyznačují se břitkým vtipem, tvoří memoáry sledující Halabyho život a zkoumající dezorientaci exilu, výzvu orientace ve dvou kulturách a boj o utváření vlastní tvůrčí identity. S něhou a nebojácnou upřímností sdílí bolest a zmatek dospívání - potřebu sounáležitosti a útěchu společenství.

Tyto básně, zakořeněné v jejím blízkovýchodním dědictví, osvětlují arabskou americkou zkušenost za poslední čtvrtstoletí. Halabyová se odvrací od všeho esoterického a vzdáleného v dnešní americké poezii a svým jasným a přímým hlasem promlouvá k širokému publiku a pro něj.