Matka a mýtus ve španělských románech: Přepracování matriarchálního archetypu

Původní název:

Mother & Myth in Spanish Novels: Rewriting the Matriarchal Archetype

Obsah knihy:

Co kdyby si bohyně Athéna, která vyrostla z Diovy hlavy a popírala, že má matku, uvědomila přesvědčivou existenci svého druhého rodiče? Co kdyby zjistila, že její matka Metis - první Diova manželka a podle Hésioda "moudřejší než všichni bohové a smrtelníci" - byla pohlcena jejím otcem a nadále mu předávala svou moudrost z jeho břicha? Nedávné španělské romány napsané ženami jsou paralelou k této hypotetické situaci založené na řeckém mýtu, neboť v nich vystupují ženské hrdinky, které obsedantně zkoumají život svých matek a snaží se je poznat a pochopit.

V knize Matka a mýtus ve španělských románech Sandra J. Schummová zkoumá šest vyprávění španělských autorek vydaných od roku 2000, která se zaměřují na pátrání dcery po poznání matriarchálního dědictví: Carme Riera: La mitad del alma, Luc a Etxebarria: Un milagro en equilibrio, Rosa Montero: El coraz n del t rtaro, Cristina Cerezales: De oca a oca, Mar a de la Pau Janer: Las mujeres que hay en m a Soledad Purtolas: Historia de un abrigo.

Ve všech těchto románech si hlavní hrdinka uvědomuje, že neschopnost začlenit ztrátu matky do svého života vede k neschopnosti definovat své já. Bez valorizace mateřského subjektu je ohrožen odkaz dcery - i ona je objektivizována a pohlcena - a trpí tím celá společnost. Pozornost, kterou dcery věnují svým matkám v těchto románech, jako by Athéna konečně poznala, že její matka Metis byla pozřena Diem.

Mýtus o Metis a Athéně se v těchto dílech stává metaforou dceřiny snahy o celistvost a individualizaci; dcera začíná chápat, že její mateřský odkaz je zdrojem moudrosti, která byla zastřena. Tyto romány španělských žen posilují hlas matky, vysvobozují ji z anonymity a přepisují matriarchální archetyp.