Marsden Hartley: Hartden Hartley: Dobrodruh v umění

Recenze čtenářů

Kniha přináší cenné poznatky o životě a díle Marsdena Hartleyho a nabízí unikátní materiály z pozoruhodných sbírek. Podle některých kritiků však ve srovnání s jinými dostupnými zdroji postrádá originalitu a relevanci.

⬤ Rozšiřuje znalosti o Marsdenu Hartleym
⬤ obsahuje unikátní materiály z Bates College Museum of Art a The Vilcek Foundation
⬤ zaplňuje mezery v poznání Hartleyho
⬤ obsahuje pozoruhodnou sbírku jeho osobních věcí
⬤ přehledně zpracovaná.

⬤ Není nejlepším zdrojem informací o Hartleym, protože mnoho obrázků lze nalézt v jiných knihách
⬤ některé obrázky jsou rozmazané nebo se opakují
⬤ někteří čtenáři je považují za předražené a neospravedlnitelné.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Marsden Hartley: Adventurer in the Arts

Obsah knihy:

Marsden Hartley (1877-1943) se hrdě hlásil k americkému umění, ale snil o cestě do Evropy, protože instinktivně věřil, že se tam naučí víc než v rodném Maine nebo dokonce v New Yorku. V roce 1909 uspořádal Alfred Stieglitz Hartleymu první samostatnou výstavu v New Yorku a druhá úspěšná výstava o tři roky později mu umožnila vydat se do Evropy, kde pobýval v Paříži, Berlíně a Mnichově. Jeho vzestup jako specificky amerického modernisty byl založen především na vizuálních myšlenkách a vlivech, s nimiž se setkal v těchto živých městech a které pak syntetizoval prostřednictvím svého vlastního pohledu na Novou Anglii. Hartley, který byl od přírody tak trochu samotář, nikdy neztratil toulavost a po celý život nacházel inspiraci v mnoha dalších krajinách a kulturách, mimo jiné v jižní Francii, Itálii, na Bermudách, v Mexiku a Kanadě.

Marsden Hartley: Dobrodruh v umění, vydaná u příležitosti zahájení výstavy ve Vilcek Foundation v New Yorku, přináší nové hodnocení průkopnického modernisty, jehož dílo je stále oslavováno pro svou spiritualitu, experimentování a inovace. Rick Kinsel ve svém úvodu podává přehled rozmanitých způsobů, jimiž Hartleyho cesty formovaly jeho uměleckou vizi, od poznávání nejnovějšího umění v Paříži a nalezení mentora v Gertrudě Steinové přes setkání se členy skupiny Blaue Reiter v Německu až po zájem o pruskou vojenskou parádu a bavorské lidové umění; od fascinace starověkou aztéckou a mayskou kulturou během pobytu v Mexiku až po inspiraci tradičním životem indiánů v pueblech na jihozápadě země.

William Low zkoumá předměty z pamětní sbírky Marsdena Hartleyho v muzeu Bates College v Maine - včetně memorabilií z umělcových cest a artefaktů odrážejících jeho rozmanité duchovní zájmy - a vysvětluje, jak nám pomáhají pochopit Hartleyho motivaci a vášně. Mezi nimi je i album fotografií sledující průběh Hartleyho života na cestách od roku 1908 do roku 1930 a zápisník "Barevných cvičení", které jsou reprodukovány v plném znění. Emily Schuchardt Navratilová se zamýšlí nad tím, jak se Hartleyho touha po úniku odrážela v jeho lásce k cirkusu, která se opakovaně objevuje v jeho obrazech, kresbách a textech. Byl nadšen podívanou a kočovnou existencí a představoval si cirkusáky jako členy své vlastní potulné skupiny. Patnáct let pracoval na knize věnované tomuto tématu, která však po jeho smrti zůstala nedokončená; osmnáctistránková strojopisná verze je zde reprodukována celá.

Kinsel dále zkoumá Hartleyho obraz Kánoe(Schiff), vytvořený v Berlíně v roce 1915 jako součást jeho série Amerika, která je tvořena pestrobarevnými díly s obrazy čerpajícími z indiánské hmotné kultury a německého lidového umění. Pro Hartleyho tyto obrazy představovaly dvojí kulturní identitu. Hlavní část knihy, jejímž autorem je Navrátil, obsahuje přibližně 100 obrazů, kreseb, fotografií a pohlednic, uspořádaných do sedmi oddílů s tematikou jednotlivých zemí či států, a závěrečný oddíl věnovaný Hartleyho osobním věcem, které pro něj - protože neměl vlastní stálý domov - měly mimořádný význam.