Marocká válka proti terorismu: Případ pro bezpečnostní spolupráci v současnosti

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Morocco's War on Terrorism: The Case for Security Cooperation Today

Obsah knihy:

... z předmluvy: V posledních dvou desetiletích se terorismus rozšířil po celém světě.

Teroristické útoky, které zasáhly New York, Londýn, Madrid, Casablancu, Paříž, Istanbul a další hlavní města, si vyžádaly nejen tisíce obětí a značné škody na infrastruktuře, ale znatelně předznamenaly nástup nové generace teroru, v níž se boj proti terorismu stal jednou z nejvyšších priorit mezinárodních institucí a vlád jednotlivých zemí. Takže ještě před vzestupem ISIL (Islámský stát v Iráku a Levantě) vzrostl počet teroristických útoků po celém světě v roce 2013 na více než 8 500 a v důsledku těchto teroristických útoků přišlo v roce 2013 o život 17 891 lidí. K více než třetině z nich, 6 378, došlo v Iráku.

Druhý nejvyšší počet obětí si vyžádal Afghánistán, následovaný Pákistánem.

Od vyhlášení svého chalífátu v červnu 2014 provedl ISIL více než 71 teroristických útoků ve 22 zemích, při nichž zahynulo nejméně 1 200 lidí a více než 1 900 dalších bylo zraněno. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty krvavé činy, které organizace spáchala na bojištích v Sýrii a Iráku.

Na evropské úrovni se od událostí v Paříži 13. listopadu 2015 ukázaly jako klíčové dvě otázky: význam mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu a otázka zahraničních bojovníků v Sýrii a Iráku. K prvnímu bodu je třeba uvést, že ačkoli Evropská komise od roku 2010 pracuje na strategii vnitřní bezpečnosti, přetrvává převládající přesvědčení, že boj proti terorismu je v zásadě národní a suverénní záležitostí.

V prvním bezpečnostním plánu EU se pomoc, kterou Evropská unie poskytla svým členským státům, omezovala na vytvoření právního prostředí a rámce pro spolupráci a na rozvoj společných schopností a systémů, jako je Schengenský informační systém (SIS) nebo mechanismus civilní ochrany, síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci, ATLAS (síť sil rychlého nasazení) a Airpol (síť letištní policie). Když přišel útok v Paříži 13. listopadu 2015, vystavil všechny tyto snahy kritice a ukázal, že koordinace a bezpečnostní spolupráce v rámci schengenského prostoru jsou ve skutečnosti neúčinné.

Z tohoto důvodu Evropská komise okamžitě zdůraznila, že je důležité do konce roku 2015 předložit ambiciózní soubor opatření zaměřených na ochranu hranic EU, účinnější řízení migrace a zlepšení vnitřní bezpečnosti Evropské unie při zachování zásady volného pohybu osob.