Památník v Buchenwaldu, místo muk a někdejší hrůzy, navštěvuje denně mnoho set lidí, které nemilosrdná minulost nabádá ke shovívavosti a otevřenosti.
Když však Noe, samotář se sklonem k zoufalství a chmurné nečinnosti, jednoho dne místo navštíví, setká se s několika dalšími návštěvníky, jejichž chování se vyznačuje nezdvořilostí, ba podezíravostí: rodiny připomínající turisty, žertovné školní třídy, hašteřiví ignoranti, málo důvodů k naději. Noe je o to více zděšen, když mu jeho zvláštní citlivost pro závažnost tohoto místa dovolí ohlédnout se do včerejška.
Stínovým způsobem se domnívá, že před sebou vidí barbarské zločiny a cítí dozvuky nevýslovné agónie. Koneckonců, jak na to nemít zrak? Sebevědomí začne získávat až ve chvíli, kdy se mu na tváři objeví mariánská jiskra a osloví ho oduševnělá mladá žena, která mu poprvé otevře oči pro dobro ve světě...