Mandarínská Brazílie: Rasa, reprezentace a paměť

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Mandarin Brazil: Race, Representation, and Memory

Obsah knihy:

Ana Paulina Leeová v knize Mandarin Brazil zkoumá ústřední roli vyloučení Číny v projektu budování brazilského národa a sleduje roli kulturní reprezentace při vytváření rasových národních kategorií. Leeová se zabývá zobrazováním čínskosti v brazilské populární hudbě, literatuře a vizuální kultuře, jakož i archivními dokumenty a diplomatickou korespondencí Brazílie a dynastie Čching o otevření obchodních a imigračních cest mezi Brazílií a Čínou.

Přitom odhaluje, jak asijská rasizace pomáhala utvářet obraz Brazílie jako rasové demokracie. Mandarínská Brazílie začíná ve druhé polovině devatenáctého století, v přechodném období, kdy se z otrocké práce stala nesvobodná práce - v době, kdy se černé otroctví změnilo na "žlutou práci" a rasové obavy vzrostly. Lee si klade otázku, jak se koloniální paradigmata rasové práce stala součástí brazilského projektu budování národa, který upřednostňoval "vybělení", což byla v podstatě bělošská supremacistická ideologie, která propojovala koloniální rasový kastovní systém s novými schématy imigrační práce.

Tím, že se Lee zamýšlí nad tím, proč byli čínští dělníci vyloučeni z brazilského úsilí o budování národa, zatímco japonští migranti byli vítáni, se ptá, jak čínské a japonské imperiální ambice a asijská etnická nadřazenost posilovaly brazilský projekt "vybělování". Kniha Mandarínská Brazílie přispívá k nové konverzaci v latinskoamerických a asijsko-amerických kulturních studiích, která se zabývá historií asijských diaspor a formováním ras napříč Amerikou.